Počet úrazů během zimních měsíců meziročně rapidně stoupá. Kdy má člověk nárok na odškodné?

Podle meteorologů by měl sníh do Česka dorazit koncem listopadu. I když příznivci zimních sportů jistě jásají, se sněhem jsou spojeny nejen zimní radovánky, ale i řada vážných zranění. Jak se zachovat, dojde-li k úrazu na špatně uklizeném chodníku, mokré podlaze nebo v MHD?

Každým rokem stoupá počet případů, kdy si lidé na zledovatělém chodníku způsobí vážná zranění. Ze statistik tuzemské pojišťovny vyplývá, že meziročně počet těchto zranění vzroste více než o čtvrtinu. Odpovědnost za škodu zapříčiněnou neschůdností chodníku se už v září 2009 přenesla přímo na vlastníka chodníku. Tím jsou ve většině případů města a obce. Ty by tedy měly na své náklady zajistit odklízení sněhu či posyp kluzkého chodníku. Některé obce jsou proto pro případ úrazů na neuklizeném chodníku pojištěny prostřednictvím pojištění odpovědnosti za škodu. Každý úraz ale automaticky neznamená nárok na odškodné.

Pokud už k úrazu dojde, odškodnění může chodec vyžadovat přímo na obci, je-li vlastníkem komunikace. Pokud obec vinu neuzná, může se poškozený obrátit na soud. Chodec musí svá tvrzení vždy podložit důkazy. Z nich by mělo být přinejmenším zřejmé, jaký zdravotní úraz se mu stal a v jakém rozsahu, na kterém konkrétním místě k úrazu došlo a jaký byl stav chodníku v době nehody. Poškozený by si proto měl zajistit například svědecké výpovědi kolemjdoucích nebo lékařskou zprávu.
 
Odpovědnost obce za schůdnost chodníku není bezbřehá. Samotná skutečnost, že kluzký chodník nebyl v době nehody posypán, ještě nezaručuje vyplacení odškodnění. Například v případě, kdy se poškozený chodec snaží přejít daný chodník pokrytý náledím, přestože má možnost volby schůdnější cesty, nebude jeho nárok na náhradu škody uznán. Na náhradu nemá chodec nárok ani v případě, pokud neměl v době úrazu odpovídající zimní obuv.

Opačná situace nastane, spadne-li na chodce sníh ze střechy a zraní ho. V takovém případě je za jeho zranění zodpovědný vždy majitel nemovitosti. Zamezení sesuvu sněhu a jeho pádu ze střechy domu na veřejně přístupná místa musí učinit vlastník nemovitosti. Jeho minimální povinností je alespoň na toto nebezpečí upozornit cedulí nebo ohraničením místa. Uvolnění zmrzlého sněhu ze střechy domu a následné zranění jiné osoby je porušením prevenční povinnosti vlastníka domu. Ten může být následně i trestně stíhán.

Nebezpečí na chodce číhá v zimě nejen venku, ale i uvnitř domů. Po roztátí nanošeného sněhu se totiž často z chodeb stává kluziště. Za úraz způsobený na kluzké podlaze je odpovědný uživatel nemovitosti. Spoluodpovědný však může být i poškozený, pokud si nepočínal dostatečně obezřetně. Za určitých situací bude zcela odpovědný sám poškozený, pokud nedbal upozornění uživatele nemovitosti.

Riziko úrazu se během zimních měsíců zvyšuje i během cestování městskou hromadnou dopravou. Za zranění, ke kterým dojde v dopravním prostředku hromadné dopravy je odpovědný daný dopravní podnik. Ten je odpovědný i za případné uklouznutí či pád cestujícího na schůdkách dopravního prostředku. Za dopravce odpovědného za škodu je zpravidla povinna plnit náhradu škody jeho pojišťovna. Nárok na náhradu újmy při ublížení na zdraví je nutné uplatnit přímo proti dopravci.

Výše náhrady škody se vždy určuje individuálně. V letošním roce budou mít soudy přece jen o něco snazší práci – metodiku k určování nemajetkové újmy totiž uveřejnil v dubnu letošního roku Nejvyšší soud. Zraněný člověk se může podle nového občanského zákoníku zpravidla na obci domáhat náhrady nemajetkové újmy na zdraví, tedy bolesti a ztíženého společenského uplatnění, náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů spojených s léčením a péčí o zdraví. Ty mohou zahrnovat náklady na doplňky léčby, rehabilitaci, pořízení léčebných a ortopedických pomůcek, předepsanou stravu, ale také náklady nejbližších příbuzných poškozeného spojené s návštěvami v nemocnici. Takové odškodnění průměrně dosahuje desítek tisíc korun.