Svojí láskou byl znám v celém širém okolí. Musím se přiznat, sám byl blonďáček s prstýnky a modrýma očkama.
Naše paní dr. byla též blondýnka, sic obarvená, ale to synek zatím neřešil. Však měl 2 roky. Horší byla sestřička - tmavovláska, ač
byl hodný, ale neměla tu správnou barvičku vlásků, vždy udělal, co chtěla, podvolil se, ale nic víc. Byla smutná, viděla, jak si s paní doktorkou hraje, dovádí, a ona nic. Prozradila jsem jí jeho lásku k barvě sluneční, podumala, byla šibalka. Další návštěvu už byla patřičně připravená.
Jen co můj klouček vešel, uviděl něco nečekaného. Chtěl se rovnou vrhnout k paní doktorce, ale co to? Stál, pozoroval, nechápal.Tu se vrhl k sestřičce do očekávané náruče, ale stále očkem sledoval svoji dr. Při vyšetření se držel sestřičky jak klíště, ale nebyl to on. Stále pokukoval po paní doktorce. Nepromluvil. Sestřička si konečně užila mého synka. Při loučení najednou
Tomek přišel k paní doktorce a prohlásil: "Nevadí, nemá." A dal jí mlaskavou pusu. Už víte, co napadlo sestřičku? Ano, dvě paruky stačí.
Ve školce byl stejný problém, dvě paní učitelky, jedna blondýnka, druhá tmavovláska. Obě moc milé, hodné. Bohužel ráno, když tam nebyla sluníčková, nastal problém. Já tlačila synka do školky z jedné strany, paní učitelka ze strany druhé, lákala na vše možné. Nikdo nechápal proč. Časem tento problém vyprchal. Naštěstí.
Ve škole, v první třídě, si sedl k děvčátku s hlavičkou jak pampeliška. Toto jim vydrželo celých 5 let. Později jeho hříva měnila barvičku na tmavší. Jen očka zatím zůstávala modrá. Jeho láska se začala měnit k dlouhovláskám.
Na SŠ se nic nezměnilo. Jen oči už jsou hnědé. Šibalské.
Čas běží dál a já poznávám jeho přítelkyně. Velké lásky, všechny tmavovlásky. Až na jednu, tu poslední. Dlouhovláska, pravá blondýnka. Teď plánují velký slavný den a já si jen přeji, aby jejich láska vydržela moc moc dlouho. Co dodat.Tak to byl příběh jednoho blonďáčka, co hledal, až našel.
Kasparek - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz