K dnešnímu psaní mě přiměl článek na internetu. Má název „Které rodiny jsou na světě nejbohatší?“. Čekala jsem, co pod názvem najdu, a…byla jsem zklamaná. V článku byly totiž uvedeny rodiny z celého světa s největším jměním. Jednalo se ovšem jen o majetek.
Já sama považuji svou rodinu za tu, která do výčtu patří, ač nevlastníme domy, vily, jachty, drahá auta, hromady zlata a spousty peněz a můj důchod patří do spodní části tabulek u nás, natož na světě.
Mám totiž dcery. Každá z nich má rodinu, děti, muže a práci. No, není to v dnešní době bohatství? Mít milujícího muže, domov, kde na mě neprší a není mi zima? Každý den mít co k jídlu? Mít příbuzné, kteří se zajímají, jak se cítíme a na co právě myslíme?
Na Štědrý den jsme se sešli všichni, ve zdraví, čistí, nažehlení. Každý z nás našel pod stromečkem to, co ho potěšilo. Byly to dárky z lásky darované. Možná nebyly nejdražší. Všechny do jednoho byly ale kupovány s láskou. Rodiny z článku měly jistě dárky zabaleny profesionálně, zajisté je ani nebalili sami jejich členové. Předpokládám ale, že dárky těch rodin se do krabic nebalí. Domy, parky, lodě i auta nezabalí nikdo. My měli dárky v krabičkách, taškách i větších krabicích. Každý z nich ale balily ruce milujícího člověka. Já sama, když jsem vázala stužky na balíčku, jsem přitom myslela na vnoučata i děti. Představovala jsem si, jak budou asi nadšení. Jiskřičky v očích, úsměv i překvapení, to vše stálo za tu námahu. Naše cukroví nepekly ruce profesionálních pekařek a cukrářek. Pekly je ruce maminek, které chtějí pro své děti to nejlepší. 24. prosince se všechno to sladké z lásky pečené cukroví sešlo na jednom talířku. Jedl se kapr, bramborový salát a všichni jsme si nahlas řekli, jak se milujeme.
Kdepak, o nás se na internetu nedočtete, a přesto jsme tááák bohatí. Máme jeden druhého. Můj muž se šťastně vyléčil z rakoviny, kterou jsem si i já v minulosti prošla. Vnoučata i děti jsou zdravé. To je to nejcennější, co může člověk na tomto světě mít.
V naší rodině je vždy alespoň jeden pes, to je minimálně o jedno milující srdce navíc. Pes, který stráží svou rodinu.
A tak, kdyby se mě kdokoli zeptal, jestli bych svou rodinu vyměnila za jmění těch rodin z internetu, ihned bych řekla ne. Jsem totiž bohatá, šťastná a spokojená. Mám to, co si za peníze nikdo nikdy nekoupil. Přišlo to k nám a bylo to tu vždy. A zůstalo to, protože jako rodina držíme pohromadě. Nestálo to peníze, a přesto to nelze koupit za žádný poklad světa. Je to vzácné. Rodina, zdraví, láska, pospolitost, drobné střípky štěstí, které dohromady máme. To vše by si zasloužilo zápis do pomyslné knihy bohatství.
Na světě je jistě mnoho takovýchto rodin, o kterých se nepíše. Jsme spokojení, bezejmenní a vážíme si svého štěstí i bez popularity a zájmu médií. Umíme se radovat z upatlané pusy od dětí, letmého dotyku i obyčejného přání: „Vrať se ve zdraví“, „dej na sebe pozor“, „jeď opatrně“. Ve všech těch slovech se totiž skrývá štěstí, láska a bohatství, které je na světě největší.
ChytráŽena.cz