Kdyby mi někdo řekl před rokem, že budu součástí velké události, která zasáhne hned do několika životů, asi bych si poklepala na čelo a s chutí se zasmála. Ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy, protože nám osud občas nadělí „prazvláštní“ úkoly a poslání.
Vnučka Sára je kreativní dítko, má bujnou fantazii /po mně a prababičce...asi/, umí vytvořit z několika ingrediencí kouzelné výrobky, kterými obdarovává své blízké a přátele. Vytváří například také tzv. skviše, které naplňuje vatou a po zmáčknutí náramně „pérují“. K tomu dodala s úsměvem: „Víš, babi, ty máš tu správnou „skviší konzistenci“, kdybys byla „hubeňour“, jen stěží bys zvládla všechny moje úlety. Ne aby ses dala na nějakou dietu...“
Vnučka chodila několik let tančit do kroužku a jejich skupinka sbírala jednu cenu za druhou. Následně „přesedlala“ na zpěv. Zpočátku to bylo to obyčejné trylkování u televize nebo v koupelně. Následně ji dcera přihlásila do „lidušky“ a začaly se dít věci. Paní učitelka byla trpělivá, ale také přísná, a tak holčička trénovala venku, i ve škole, pan učitel ji zase zasvěcoval do notiček, teorie hudby. Když se připravovala na svou první soutěž, měla jsem takovou trému, že jsem si myslela, že tam ani nepůjdu... Uspěla opakovaně v několika soutěžích. Vždy to bylo do toho třetího místa. Poslední soutěž v Ostravě byla náročná. Konkurence byla veliká a na konečné výsledky jsme čekaly několik hodin.
Když se Sára postavila před obecenstvo a porotu, byl to takový „drobek“ v růžových šatičkách, všechnu trému „zakomponovala“ do letmého úsměvu. Zpívala moc hezky, procítěně. Když pak vyhlašovali ceny, bylo to obrovské napětí. 3. místo to nebylo, ani druhé, Sárinka posmutněla a já se připravovala ji utěšovat, že ne vždy soutěžící dosáhne na jednu z nejvyšších cen.
A tentokrát to fakt byla ta první. Měla jsem slzy v očích, když si přebírala diplom i dárečky. Velká gratulace, nejen jí, ale i paní učitelce, která ji vždy na soutěže poctivě připravovala. Její zásluhou se zpěv vnučky velmi zlepšil a co je důležité, zpívání ji pořád moc baví. To povinné, ale také si pozpěvuje písničky z videí, z televize nebo se mnou lidovky.
Po soutěži Pro Bohemia byla dcera oslovena paní vedoucí studia Ateliér, zda by se Sára nemohla zúčastnit nácviku na muzikál Oliver. Covid 19 vše protáhl, i konkurzy a pořád chyběly nadané děti, potřebné do dětské Company. Zvažovaly jsme, nakonec na konkurz šla a začal „maratón“ velmi náročných několik měsíců, kdy jsme museli zajišťovat dovoz i odvoz do divadla, hlídat oblečení, svačinky, pitný režim. Většinou dojížděla i s kamarádem Davidem. V souboru si našla nové kamarádky, těšila se na zkoušky, i když byla po nich někdy hodně unavená. Ale pořád měla tu nám známou jiskru v oku, když nám předváděla „zpěvy“ a tanečky z připravovaného muzikálu. Dětský muzikál nebyl u nás cca 20 let. Určitě nebylo jednoduché získat licenci k tomu, aby mohl být muzikál uveden v divadle J.Myrona.
Děti byly rozděleny na 2 skupiny a až později nacvičovaly i s dospělými. Velikou událostí byla kostýmová zkouška. A pak i vystoupení na „prknech, co znamenají svět“. Děti se mezi kulisami pohybovaly jako doma, unavené, ale „šťastné“, že se premiéra kvapem blíží. Nervozita byla veliká, když se po generálních zkouškách všichni chystali na premiéry. Podle skupin, byly 2, jedna se konala 5.10.2023 a ta „naše Sárinkovská“ proběhla 7.10.2023. Dlouho jsem sháněla kukátko, až nakonec se dobrá věc podařila.
Když se otevřela opona, ani jsme nedutali. V hledišti byla celá rodina, která držela malé „herečce“ palce. Hudba k muzikálu Oliver je kouzelná, i ona má tu moc přenést nás do dob staré Anglie a prožívat příběh sirotka Olivera. Výkony všech byly excelentní. Dětí i dospělých, k tomu vynikající hudba, orchestr i s panem dirigentem, a v neposlední řadě i pan režisér a samozřejmě i všichni v zákulisí, bez nich by to nebylo možné zvládnout. Všichni měli podíl na úspěchu obou premiér. Potlesk nebral konce a poté byli ti nejmenší doslova zavaleni dárečky a kyticemi. Jedním slovem nádhera, Oliver se nám všem vryl pod kůži a určitě navštívíme i některou z repríz.
Ve zpívání Sára pokračuje i nadále a dochází i do Divadelního studia v Ostravě... Opět to bude náročné putování, ale vnučka se už moc těší. Jak říkám, je to „kreativec“ a všechny výzvy jsou pro ni impulzem zkusit zase něco nového. My domácí jí budeme všemocně nápomocni. Vždyť o tom je život, o výzvách a splněných snech...
PS : Momentálně vystupuje v opeře Příběhy lišky Bystroušky jako malinká liška Bystrouška...
ChytráŽena.cz