I na Aljašce žijí dobří lidé

Vracíme se po Dempster Highway od polárního kruhu a čeká nás dlouhý přejezd. Jelikož jsme šli pozdě spát a krajinu jsme obdivovali den předtím, pospáváme. Jen sem a tam nás  vytrhne hlas průvodce - tamhle je v jezeře los.
Koukneme a zase upadáme do dřímoty. Najednou je ráno a auto se nekontrolovatelně řítí do příkopu - všichni jsme ihned vzhůru. Auto leží v příkopu na boku a je ticho. Stalo se někomu něco? Ne - co se děje? Vlítlo mi před auto nějaké zvíře - koukáme, po zvířeti ani památka. Pomalu vylézáme z auta. Co teď? Jsme na silnici, kde za den potkáte jen málo aut - někdy prý žádné... Ještě ke všemu nás napadají aljašští komáři a žerou nás. Přemýšlíme, co dál. Na této tzv. dálnici není ani signál pro mobilní telefon. Postáváme kolem auta a bezradně krčíme rameny. Asi po půlhodině vidíme zvířený prach a jako ve filmu se k nám blíží velké auto - hned zastavuje, zda nepotřebujeme pomoci. Je to hoteliér z Dawson City se svojí přítelkyní - vyjeli si na ryby.
Prohlíží auto - tak tohle už nikam nedojede. Přítelkyně vyndavá z auta vodu a repelent proti těm potvorám. Postáváme kolem auta a diskutujeme, co dál? A opět jako z filmu - přijíždí nákladní auto a světe div se, na korbě má hever - štěstí v neštěstí. Auto je vytaženo na pevný podklad, ale je nepojízdné. Hoteliér nás naskládá všechny i se zavazadly do auta a jedeme k nejbližší pumpě, kde je telefon. Náš průvodce volá na policii a zařizuje nezbytné záležitosti. Zůstává na pumpě a čeká na její příjezd. My pokračujeme do Dawson City na ubytování - hned máme okružní jízdu Dawson City s výkladem v angličtině.  Jsme ubytováni (bohužel ne v hotelu u ochotného hoteliéra) a jdeme na vlastní pěst prozkoumat to legendární městečko. Večer máme schůzku s průvodcem - auto je nepojízdné a půjčovna nám přistaví nové až v Toku - což je asi 300 km. Pan hoteliér nám půjčuje auto i s řidičem, který s námi absolvuje cestu do  Toku. Jedeme přes nejvyšší hraniční přechod do USA - Poker Creek. Tady dostáváme krásné razítko do pasu (bohužel pas mi v La Pazu ukradli, takže  jsem o toto unikátní razítko přišla). Cestou se zastavíme v malé osadě Chicken - Kuře. Je to jediné město (no město...), které se takto jmenuje a je jedním z mála dochovaných měst zlaté horečky na Aljašce. Tady se občerstvíme a jedeme dále. V Toku nás čeká nepříjemná zpráva - auto bude přistaveno až  v Anchorage. To je dalších 500 km. Hoteliér nám ochotně půjčuje auto i s řidičem i na tuto trasu. V Anchorage nás čeká připravené auto. My se loučíme s řidičem, kterého čeká zpět dlouhá cesta do Dawson City.
Díky obětavým lidem z Dawson City, našemu průvodci i cestovce, dodržujeme program a máme i jiné zážitky, než ty, které byly plánované...