Jak se smaží v karanténě langoše

Obešla jsem několik prodejen, ale droždí nikde neměli. Chuť ovšem nepřešla. Rozhodla jsem se najít na internetu recept, jak si droždí vyrobit sama. Receptů jsem našla hned několik. Vybrala jsem dva. V jednom figurovaly brambory, cukr, pivo a voda. K druhému bylo potřeba jablko, voda a mouka.

Rozhodla jsem se zkřížit oba recepty dohromady. Doma jsem našla rovnou dvě scvrklá jablíčka. Rozhodla jsem se použít obě, ať mi neshnijí. Ostatní suroviny jsem doma měla, jen mi chybělo ono pivo, které nepiji. Sousedé byli ale nápomocni a rádi mi odlili z načatého moku pana souseda do skleničky.

Pak jsem si vzpomněla, že když jsem naposledy pekla koláč, kamarádka mi poradila uschovat si malinko z kostičky čerstvého droždí. Prý se tak dá droždí namnožit. Bylo v lednici, a dokonce nestihlo zplesnivět.

Řídila jsem se oběma recepty a do dvou misek udělala dvě různá droždí. Ta jsem spojila do jedné větší misky, přidala ono originální droždí a podle receptu jsem udělala těsto na langoše. Protože jsem domácímu droždí věřila pramálo, šoupla jsem ho do těsta rovnou celou dávku a dala kynout.

To, co se dělo dál, připomínalo známou pohádku. Těsto se mělo k činu. Kynulo, rostlo a zvětšovalo svůj objem nejdřív dvojnásob, pak ho bylo třikrát víc, a když už chtělo z mísy, a to byla pořádná mísa, utéct, musela jsem ho rozdělit. Nic tak velkého, aby se do toho vlezlo všechno, jsem totiž neměla. Nakonec mi musel posloužit lavor. Měla jsem plný lavor těsta na langoše, a k němu ještě jednu velkou mísu. Co s tím? Začala jsem smažit. Děkovala jsem osudu, že mám doma dostatek oleje. Nasmažila jsem dvě plné mísy langošů, a ještě mi hodně těsta zbylo. Byla jsem ale už tak unavená, zpocená a nadýchaná té vůně, že jsem se smažením skončila. Zbývající těsto jsem vložila do krabice a schovala do lednice na druhý den.

Langoše miluji s tatarkou a česnekem. Já ale měla doma jen majonézu. Tak jsem se rozhodla si tatarku vyrobit. Ze zásuvky na ovoce a zeleninu jsem vylovila pouze medvědí česnek, který jsem sbírala se svým pejskem. Byl už ovadlý a nevypadal vábně. Ovšem nasekaný v majonéze splnil svůj účel. Tatarská omáčka byla přímo excelentní. Kam se na ni hrabe kupovaná.

Na talíře jsem rozdělila porce langošů a do malých kalíšků rozdělila právě vyrobenou tatarku.

Uvázala jsem si na ústa roušku a vyšla z bytu. Postupně jsem klepala na dveře svých sousedů. Každý byl doma, je přece krize, karanténa. Rozdala jsem všechny langoše a nechala si jen jeden. To proto, že jsem byla tak nadýchaná výparů, že mé chuťové buňky byly dokonale nasycené.

No a další den jsem langoše dosmažila.

Rozhodně už nebudu kupovat droždí v obchodě. To jen v případě, že by mě čas tlačil. Určitě pokud ho budu mít dostatek, budu si droždí odteď vyrábět doma sama.

Člověk jen žasne, co všechno ho naučí tato smutná doba.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10