V křesťanské víře při úmrtí duše odchází. Odchod trvá 40 dní, než duše najde svoje místo. Po tu dobu těch 40 dnů vzpomínají a uctívají pozůstalí zesnulého člověka 4x; nejprve hned po pohřbu, jakmile je uložen zesnulý do hrobu, odchází pozůstalí a přátelé zesnulého na hostinu, kde při dobrém jídle a pití na něj vzpomínají, po dobu dalších 9 dnů rozdávají sousedům a známým upomínkové balíčky, kde jsou mimo jiné pirožky a bonbony, nebo sušenky a bonbony. Pak nastane čas, kdy duše přichází na 40. den od úmrtí, tehdy se opět sejdou příbuzní, sousedi a známí zesnulého a opět dobrým jídlem a pitím uctí zesnulého, aby na onom světě netrpěl hlady. V tento 40. den duše odletí tam, kam patří - buď do ráje, nebo do pekla, a opět navštíví náš svět až po roce, kdy se opět sejdou všichni ti, kdo na zesnulého vzpomínají a znovu se jí a pije. Na Ukrajině je památka zesnulých - Dušičky - vždycky na jaře, týden po Velikonocích. Pozůstalí jdou na hřbitov většinou o víkendu a to celé rodiny, většinou hned po ránu.

Na hřbitově se scházejí všichni příbuzní zemřelých, povídá se, jí a pije, mnohdy se stane i to, že někteří jedinci nedojdou domů po svých, tak se na "dušičky" opijí. Většina rodin má svou ohrádku a v ní je 1-6 hrobů, ale navštěvují se i hroby známých a kolegů. Na Dušičky na hřbitově lze strávit celý den, každý ze zesnulých čeká, že ho někdo navštíví. A taky se rozdávají mezi známými i neznámými pomini-sušenky a bonbony, aby i ti ostatní obdarovaní popřáli zesnulému nebeské carstvo a aby zem byla ustlána peřím - říká se: carsvo nebestnoe a zemja puchom. Tento den strávený na hřbitově je nejen vzpomínkou na zemřelé, ale je to i den setkání příbuzných, známých, přátel a kolegů. Když jsem byla ještě malá, chodili jsme na hřbitov s babičkou i v pondělí, to byl na hřbitově Svatý otec a prováděl mši přímo u hrobu, když o to byl požádán. Mám krásné vzpomínky na ty uplynulé časy a musím říci, že mi moc chybí, když na ně vzpomínám v tuto "dušičkovou dobu".
A ještě něco vám napíšu o mrtvých, věřte nebo ne, pokud jdete na hřbitov a nemyslíte na nic a v duši máte mír a pokoj, jdete prostě jen tak, kam vás nohy samy zanesou a brouzdáte mezi hroby - přivede vás to samo k hrobům zemřelých, kteří si "přáli", abyste je navštívili. Může se to zdát jako smyšlenka, ale je tomu opravdu tak. A dost možná, že příště vám o tom zase napíšu...
Tvackova1 - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz