Mému synu budou tři roky a vůbec nemluví. Když měl zhruba
rok a půl, měl náznaky řeči ve tvaru „mammm či baba“. To ale trvalo pouze měsíc
a z ničeho nic přestal úplně. Neřekne vůbec nic. Ani jo ani ne. Komunikace
u nás doma probíhá tím způsobem, že si ukáže, co chce, u čehož vydává zvuky.
Nebo dá ruku a ukáže, kam chce, abyste s ním šla. To ale není jediný
problém.
Také na záchod či nočník nechodí. Když ho doma posadíme na nočník či záchod a vysvětlujeme, že tady se dělá „aa“, začne hysterický řev. To, že udělá svou potřebu do textilu, mu vůbec, ale vůbec nevadí. Zkoušela jsem opravdu všechno, od studené spršky na zadeček po zpívající nočník. Vím, že po vykonání potřeby do nočníku či záchodu bych měla svého syna pochválit a tleskat mu, ale za co? Když to nevykoná, nemám ho za co chválit. Další znepokojující ukazatel je, že občas ho přichytnu, jak chodí po špičkách. Je trochu živější, to je pravda.
Toto jsou body, které ukazují, že je něco v nepořádku. Někteří lidé mi říkají, že to chce jen čas a on to vše dožene, jiní říkají, že to chce odborníka. Přitom když mu řekneme, ať něco udělá nebo podá, bez problémů poslechne. Dá nám na procházce ručičku, i když někdy se mu chce běžet, tak tam, kam on chce. Zkoušeli jsme, zda nemá špatný sluch třeba tichou písničkou či básničkou „paci paci pacičky“, kterou má velmi rád. Sluch má opravdu dobrý. A když z pokojíčku slyší znělku v televizi, která je v obývacím pokoji, běží, aby si ji poslechl.
Z důvodu, že můj syn je chytrý a velmi mazlivý, což autisté nebývají, jsem se rozhodla podstoupit se synem psychologické vyšetření, které nás čeká za dva týdny. Nechtěla bych něco zanedbat. Proto zda máte někdo podobný problém, prosím, napište své zkušenosti s ratolestmi.
ChytráŽena.cz