„A teď budeme nosit placku s nápisem, že jsme v tom,“ pravila přítelkyně mého mladšího syna. Oba studují na vysoké škole a jiné plány do budoucna, než dokončení studia, se zatím neřešily. Nevyskočila jsem dva metry do vzduchu, jednak máme nízké stropy a jednak mám trochu pomalejší reakce, což někdy bývá mylně vysvětlováno jako chladnokrevnost a přispívá k mému image drsné ženy. Jen jsem na ni zůstala koukat a čekala, co bude dál. Za malý okamžik jí to došlo a rychle se začala obhajovat: „To ne, tak jsem to nemyslela, že jsme ‚v tom‘, ale že jsme v tom - V TOM REGISTRU!“
Sice jsme o vstupu do Českého národního registru dárců dřeně před časem s dětmi již hovořili, ale když k němu nyní opravdu došlo, hlavou se mi honila spousta různorodých myšlenek. „Tak to je skvělé,“ řekla jsem, ale nebylo v tu chvíli jasné, zda proto, že ještě nebudu babičkou, nebo proto, že mám zdravé a úžasné děti, které možná někomu zachrání život.
A jak to probíhalo?
„No, normálně jsme se telefonicky domluvili a zašli na transfuzku, co chodíme dávat krev, tam jsme vyplnili dotazník, oni si nás zapsali a vzali vzorek…“ začal vysvětlovat syn, a pak se rozesmál a pokračoval:„A jako obvykle mi sestra nemohla najít žílu....“ „Prostě zdržoval,“ přerušila ho přítelkyně.
Taky jsem se začala usmívat, protože tuhle situaci dobře znám. Mladší syn je v mnohém po tatínkovi, a jeho těžko nalezitelné žíly bývají oříškem i pro velmi zkušený laboratorní personál. Řadu let chodíme pravidelně darovat krev, já jdu na odběr kontrolního vzorku vždy první a pak mám spoustu času si v klidu popíjet kávu, zatímco před odběrovým místem se hromadí fronta - a manžel stále nevychází. Taky mu pokaždé říkám, že zdržuje :-)
„A je vám jasné, že třeba nikdy nebudete pro nikoho vhodným dárcem? Četla jsem, že k darování krvetvorných buněk dospěje jen méně než 1 % dobrovolníků, registrovaných v databázi.“ „Jo, ale čím víc lidí v registru je, tím je pravděpodobnost vyšší, a taky je ten registr mezinárodní...“
Když to tak poslouchám, skoro je mi líto, že se nemohu zaregistrovat taky, protože věková hranice pro přihlášení je 18 - 35 let. Důvody jsou čistě ekonomické, neboť vstupní vyšetření každého nově registrovaného dobrovolníka vyjde v současné době na 2 000 – 3 000 Kč. Hradí ho v rámci svého grantového programu Nadace pro transplantace kostní dřeně.
A jak se vlastně odběr krvetvorných buněk, vhodných k transplantaci, provádí?
Existují dva rovnocenné způsoby:
• klasickým odsátím dřeně z vnitřku kostí (v celkové narkóze)
• anebo novějším způsobem - ze žilní krve procesem, kterému se říká separace (aferéza).
V každém případě, pokud se ukáže, že byste mohli být pro někoho vhodným dárcem, absolvujete podrobné vyšetření (EKG, RTG plic a základní rozbor krve) a potvrdíte souhlas s darováním. Teprve pak se stanoví časový plán celé akce.
Stručně by se dalo říci, že jde o určité nepohodlí, například odběr kmenových buněk na separátoru trvá přibližně 4 hodiny, a především o časovou náročnost, neboť odběry se provádí zatím pouze v akreditovaném Odběrovém centru ČNRDD ve Fakultní nemocnici v Plzni, které ručí za dárcovu bezpečnost.
Většina dárců však hodnotí prodělané nepříjemnosti jako nevýznamné ve srovnání s vědomím, že mohli dát naději na záchranu lidského života.
Ještě uvedu, že dárcům je věnována maximální možná lékařská péče a pozornost a chráněna důvěrnost všech osobních informací. Darování je bezplatné, dostanete pouze úhradu vašich cestovních event. ubytovacích nákladů, máte právo čerpat v souvislosti s odběrem 4 dny placeného pracovního volna a - stejně jako při dárcovství krve - uplatnit odpočet na dani z příjmu.
V naší zemi onemocní každoročně stovky lidí včetně malých dětí chorobami krvetvorby, pravděpodobnost, že budete vhodným dárcem, není velká, přesto každý z přihlášených dává naději.
ChytráŽena.cz