Patřím
k lidem, kteří se snaží být v souladu s přírodou a také
v ní hledat radu a pomoc, když se dostaví zdravotní či jiný problém.
Myslím si, že každou rodinu či každého člověka postihnou situace, kdy si
myslí, že je doslova na dně a že mu není pomoci. Před léty si dcera stěžovala
na problémy s močovými cestami. Několikrát navštívila lékaře, dostala léky
a nic se nelepšilo. Propadala skepsi a domnívala se, že asi to tak zůstane
navždy.
Když se její stav zhoršil natolik, že nemohla jít do školy a ležela zkroucená bolestí na lůžku, rozhodla jsem s s ní navštívit známého léčitele. Ten jí napíchal jehličky /akupunktura/ a říkal, že by se jí mělo do večera ulevit. Večer dcera dostala velké bolesti a z těla jí odcházela krev s drobnými kousky, nejspíše pískem. Jeli jsme na pohotovost, kde se nám vysmáli, že jde o zánět močových cest a podobné problémy mívají sestry dvakrát do měsíce. Léky, co jsme dostaly, jsem jí nedala, uvařila jsem jí velký džbán bylinkového čaje, dala obklady na břicho. Pořádně ji přikryla. Dcera spala 24 hodin, probudila se sice zpocená, ale zcela fit a v dobrém naložení. Léčitel pravděpodobně nastartoval ozdravný proces v těle a to si s problémem poradilo samo.
Od té doby uběhlo několik let. K léčiteli chodíváme na občasné masáže nebo pro bylinkové preparáty dodnes. Bohužel se však stalo, že s některými propagátory zdravé výživy nebo „náhledu“ do budoucna jsem nebyla vůbec spokojená. Podobné činnosti vykonávají „rádoby odborníci“, kteří mohou svými radami člověka v nouzi či nemocného i poškodit. K jedné takové „odbornici“ jsme se rozhodly jít s dcerou pro nabití pozitivní energií, potlačení depresivních nálad a také k nahlédnutí do dob budoucích. Už prostory, ve kterých paní provozovala svou činnost, nás velice překvapily. Všude zima, netopilo se, ač byl prosinec a pokoj, ve kterém jsme usedly, byl doslova přecpán různými flakony, medicínami, mastmi či oleji. Uvažovaly jsme také o regresi, kterou vědma preferovala, naštěstí byl úplněk, tak nám bylo doporučeno přijít jindy. Pak paní dceru prolustrovala stran číslic z data narození, sdělila slabosti i přebytky a pokaždé doporučila některý z vystavených preparátů. Za dobu našeho sezení jí někdo 5x telefonoval a s dotyčným se před námi vybavovala několik minut. Pak ji jedna klientka navštívila, ač byla neobjednaná a také s touto se bavila asi 10 minut mezi dveřmi.
Celý dojem z návštěvy byl velmi chaotický, byly jsme prokřehlé, i když jsme seděly v bundách. Nedozvěděly jsme se skoro nic, v tašce jsme si nesly jeden zaručeně super preparát na posílení imunity za bratru 5 stováků a v duchu jsme volaly dvouhlasně: Nikdy více!
Na doporučení jedné známé jsem se rozhodla kontaktovat údajně vyhlášenou kartářku, která umí nahlédnout do těch nejposlednějších tajných dveří. Opět jsem neodolala a rozhodla se i tuto paní „otestovat“ a dozvědět se o sobě i své rodině něco, co bych mohla ovlivnit nebo změnit. Žena byla daleko příjemnější než ta první, i sezení u ní bylo přijatelnější. V době, kdy jsem k ní šla, jsem věděla například, že dcera je v očekávání, a tak jsem čekala, co mi paní z karet vyvěští. Všechny věci, které jsem se dozvěděla, byly dost všeobecné. Se synem vše v pořádku, žádné mimořádnosti, s dcerou nějaké problémy ve vzájemném vztahu. Když jsem jí řekla, ať se podívá trochu více, zda nevidí něco nového v budoucnu dcery, tak mi sdělila, že co myslím tím novým. Já na to: Podívejte se trochu dál. Ona na to, pořád nevím, o čem je řeč, tak mi to řekněte. Dcera je tak trochu v jiném stavu, víte? No, karty žádné dítě neukazují. Bylo vidět, že kartářka je nějaká nesvá a pak mi řekla další informace, které mě jen utvrdily v tom, že střílí od boku. Nakonec jsem „vyplázla“ šest stokorun a opět se zařekla, že žádnou kartářku už nevyhledám.
Tato odbornice na budoucnost mě zapomněla varovat před těžkou nehodou, kterou syn jen zázrakem přežil a neviděla naše první vnoučátko, o dalších zaručených zvěstích nehovoříc. Ráda bych varovala důvěřivce před podobnými vytahovači peněz, jsou schopni člověka spíše psychicky poškodit, než mu dát naději a nějakou dobrou zprávu. Je lepší udělat si nějaký hezký výlet, nebo si koupit voňavé svíčky, bylinkový čaj a lebedit si ve vaně. Tak dosáhneme relaxace bez velkých finančních ztrát a častokrát sami přijdeme na to, jak si ulevit a zlepšit náladu.
Ještě jednu zprávu o věštkyních na konec. Dcera opakovaně potkala jednu starší Romku. Ta jí vyvěštila dceru v době, kdy ještě nebylo nic vidět, odplivla si, aby od ní odehnala pomluvy, zinkasovala „pajsku“ a šla po svých. Tomu říkám lidová „umělkyně“, za málo peněz ta správná „muzika“. I já si myslím, že jsou věci mezi nebem a zemí, které si nemůžeme selským rozumem vysvětlit a není dobré po nich vehementně pátrat. Nikdy bychom neměli vědět vše, nějaká tajemství patří k životu a činí jej výjimečným…
ChytráŽena.cz