Moderní technologie

Asi brzy napíšu knihu s názvem „Obchoďák“. Ano, protože z našeho obchodního centra se mi poslední dobou hromadí veselé, smutné i poučné zážitky jako na výrobním pásu. Jako například tento.

Od chvíle, co v obchodním centru blízko mého bydliště zavedli zpoplatněné toalety, jsem na toaletě při nákupu nebyla. Jednak tam nepotřebuji tak často, a pak také se mi nechce zakupovat kupon, který pak budu uplatňovat a zpětně po nákupu si nechávat proplácet. Chápu ale, že správa obchodního centra se tak brání nájezdu bezdomovců a jiných pochybných existencí, které jejich toalety využívají jako své vlastní, zdarma a dokonce si zde zavedli také veřejnou očišťovnu, umývárnu či dokonce prádelnu bez toho, aby si zde koupili alespoň rohlík. Dokonce jsem slyšela, že jeden muž bez domova si z jedné kabinky udělal vlastní přespávárnu, ne-li hotel. No, teplo mu tam bylo, a když potřeboval, mohl to pustit rovnou pod sebe. A že toalety zrovna libě nevoní? Myslím, že ten pán měl odér ještě pronikavější než to prostředí, ve kterém se rozhodl na chviličku se prospat.

Dnes jsem ale na toaletu potřebovala. Zaplatila jsem požadovaných dvacet korun a s kupónem zamířila k turniketům, které bleskurychle zřídili před oním zařízením. Čtečka byla ovšem tvrdohlavá a nechtěla zakoupený kupón přijmout. „To musíte přiložit tím čárovým kódem,“ křičela na mě prodavačka. „Vím,“ procedila jsem mezi zuby. Dnes jsou turnikety pomalu na vše, na výkup lahví, na lyžařský vlek, na bobovku, bazén, do sauny a někde i do kina, na vstup do zaměstnání i na cestu domů po pracovní době, už jsem za život snad kódy ke čtečkám přikládala. Na toaletu mě to ale odmítalo pustit. Zkoušela to prodavačka i další nedočkaví zákazníci. Před oním zařízením se pomalu tvořila fronta delší než ta na vozíky a na kasy, s tím rozdílem, že tato byla mnohem naléhavější, o čemž svědčilo přešlapování lidí v řadě.

„Asi se to nějak porouchalo,“ řekla prodavačka. Jeden nedočkavý muž už ovšem nemohl čekat, a tak přeskočil ramena turniketu s tím, že kupon má a nemůže za to, že to nefunguje. „Já mám ale taky kupon, jen to nepřeskočím,“ stěžovala si starší paní o hůlce. „Tak já to nějak otevřu,“ řekla nakonec prodavačka. Ale ono jí to nějak nešlo. Dostala jsem nápad. Opustila jsem obchodní centrum a raději místo na nákup zamířila domů. Na svou toaletu se jistě dostanu snadněji a asi i rychleji. Jak mě to napadlo, tak jsem také učinila.

No jo, co ale udělám, když nemám nakoupeno? A tak jsem opět zamířila k obchodu. Měla jsem ještě kupón za dvacet korun, a tak si ho nechám proplatit, protože zákazníci, kteří nakoupí, dostanou vstupné na zařízení zpět proplaceno.

A tak jsem nakoupila a u informací si nechala dvacet korun vrátit. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem pak viděla vycházet z toalet právě tu paní o hůlce, která tam, chudák, celou dobu čekala, aby si za své peníze mohla ulevit. A pak se řekne „moderní technologie“!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10