Když jsem před lety zůstala sama, děti už velké, časově zaneprázdněné, uvažovala jsem, že si najdu po čase partnera. Po několika snahách a neúspěších, kdy některé omyly zanechaly na duši šrámy, jsem na své přání rezignovala. Proč si ještě víc ubližovat? Mám zálib spoustu, pár přátel, to už nějak dožiju. To jsem si říkala před padesátkou. Ale pak přišly padesáté narozeniny, a já rázem zjistila, že se přátelé nějak vytratili. Byli rázem víc zaneprázdnění, část se odstěhovala a někteří, bohužel, zemřeli. Rázem jsem byla sama, jen se svou prací, britským kocourem Matesem a pocitem prázdnoty.
„Tak si třeba zajeď nebo zaleť na dovolenou sama,“ nabádaly mě mé kolegyně v zaměstnání, když viděly, že mě trápí to, že jsem roky už nikde nebyla. Vždy mě nabíjelo moře a cestování. Miluji létání a ráda plavu. S manželem jsme kdysi létali k moři dvakrát do roka. Zbyly mi už jen vzpomínky.
Právě v tuto dobu mi řekla sousedka, že odlétá do Turecka. Byla také sama, rozvedla se, děti neměla. Doprovod si prý našla na nějaké skupině pro single cestovatelky. Byla jím žena jejího věku. Viděly se jen jednou a prý si rozuměly. A tak se dohodly a letí.
Byla bych se připojila k nim, kdybych neměla dovolenou pevně danou, stejně tak jako sousedka, v naprosto stejném termínu. Sousedka mi dala kontakt na onu skupinu, kde si našla spolucestující. „Možná si tam taky najdeš a pojedeš ještě letos, nebo příští rok,“ řekla.
Začala jsem skupinu sledovat. Nejdřív bez toho, abych tam reagovala. Později jsem sem tam přidala nějaký postřeh nebo připomínku. V tu dobu sousedka odletěla.
Sousedka odcestovala a já čekala, s jakou se vrátí. Určitě si přiveze spoustu vzpomínek a bude létat s novou kamarádkou každý rok. Třeba nám to jednou vyjde, budeme mít dovolenou stejně a poletíme všechny spolu? Třeba si najdu kamarádku na dovolenou ve skupině i já?
Má sousedka se nakonec domů vrátila o týden později. Pak mi vše vyprávěla. Málem se totiž nevrátila vůbec. Deset dní strávila u moře v naprosté pohodě. S paní chodily k moři, povídaly si a užívaly nočního života, kdy si sedly v baru a zkoušely různé nápoje, účastnily se kulturního programu v hotelovém komplexu, a dokonce se vydaly i na výlet lodí. Vše doplnily nákupy různého oblečení na burzách. Sousedka byla spokojená. Opálená se vracela s ostatními na letiště, kde došlo k celnímu odbavení. Nyní pohádka skončila. U mé sousedky byl nalezen v zavazadle sáček s neznámou látkou. Sousedka sáček neznala a vůbec netušila, jak se jí mohl do kufru dostat. Nakonec vyšlo najevo, že její spolucestovatelka, která takto létá už roky, si k ní sáček schovala. Ano, byla to pašeračka drog. Celé roky jí to procházelo, dokud nepotkala mou sousedku.
Nsledovalo dlouhé vysvětlování a šetření, než se prokázalo, že sousedka je ve všem nevinně. „Můžu ti říct, že ty následující dny a hodiny naprosto zničily vše pozitivní, co se do té doby stalo,“ svěřila se mi pak sousedka.
A tak sousedka už do zahraničí nelétá. Muže nemá, spolehlivou kamarádku také ne a cizím už nevěří. Občas si zajdeme na bazén nebo někam do okolí spolu a stále doufáme, že někdy budeme mít dovolenou stejně.
Já zrušila svou účast ve skupině pro single cestovatelky. Při mém nesmírném štěstí bych já byla přichycena nejméně při tom, jak pašuji v kufru slona, pokud ne rovnou celou karavanu velbloudů. A na takové riskování jsem fakt už stará…
ChytráŽena.cz