Obtížné hledání práce v Bavorsku pomocí inzerátu

Půl roku před mými padesátinami jsem absolvovala autoškolu, protože můj skoromanžel přišel o ŘP a ani na opravných zkouškách, kterým říkají Němci „Idiotentest“, neuspěl. On potřeboval častěji na lékařská vyšetření a od jeho bydliště do okresního města jezdily autobusy velmi zřídka. Jeho auto bylo rozbité na odpis, tak jsme u nás v bazaru zakoupili starší škodovku, která se rozjížděla pouze z kopce a věčně se do ní musela dolévat voda, ale pro začátečníka byla údajně dobrá. Protože obě mé dcery ještě studovaly a provoz auta jsem financovala většinou sama, již měsíc poté jsem začala jezdit za prací do Bavor, nejdříve se starat o jednu velmi starou vzdálenou tetu.

Jednalo se o úklid, nákupy, vaření o víkendech. Posléze mi nabídla její sousedka, rovněž starší paní, zda bych jí jednou týdně nemohla vygruntovat celý domek, vč. žehlení prádla. Mezitím musel přítel do nemocnice a přiznali mu dřívější důchod /něco jako český invalidní důchod/, který je u nich nižší o jedno procento za každý rok, o který jdou dříve do důchodu oproti stanovené hranici. Tudíž on dostával důchod o 7 % nižší, což činilo pouze polovinu jeho platu. Protože dojíždění za prací bylo dosti náročné časově i finančně, bylo rozumnější skloubit aspoň dvě práce v jednom dni, rozhodla jsem se, že se pokusím pomocí inzerátu v sobotním vydání známého deníku najít ještě nějakou další práci.

A zde nastaly komplikace - nikoliv v podávání inzerátu, bydlela jsem ve vesničce pouhých 6 km od hraničního přechodu. V městečku na druhé straně hranice bydlela známá paní, která pracovala v redakci tohoto deníku, tudíž jsem nemusela jezdit až do okresního města a u ní jsem si jednou týdně vyzvedla písemné nabídky. Pak jsem ale raději uvedla telef. číslo, aby byl kontakt jednodušší, ovšem to by museli bavorští chlapi rozumět správné němčině. Zcela jasně a srozumitelně jsem napsala: „Spolehlivá paní hledá práci, nejraději úklid nebo hlídání dětí“.

Pokud mi zavolala nějaká paní, proklepla  si mne několika otázkami a pozvala mne domů k osobnímu pohovoru, to bylo skvělé. Ovšem mnohem častěji, a to denně i několikrát, telefonovali muži s nabídkami pracovních příležitostí, z nichž mi vstávaly vlasy na hlavě. Začátek rozhovoru byl zcela normální, volající se třeba ptal, kolik mi je let /přiznávám se bez mučení, že jsem si pár let ubrala, protože padesátka nezněla už příliš dobře/, pak zda mám a řídím auto, kolik si představuji na hodinu a jak daleko jsem ochotná dojíždět.

Pak už ale následovaly nabídky rázu čistě erotického. Jeden říkal, že v městečku hned u hranic má velký dům a žije v něm sám, já hned na to a jak často potřebujete uklidit, zda i vyprat a vyžehlit?  Docela mne potěšilo, že bych dojížděla jen pár kilometrů. Nikoliv - pán měl ve svém velkém domě zařízeno několik „šmajchlcimer“ a hledal pohledné, hlavně české dámy, pro své známé a sexuchtivé muže. Přitom zrovna v té době často psaly německé noviny o tom, jak klesá potence německých mužů, ať už kvůli neustálému znečišťování životního prostředí, spoustě práce podnikatelů a u Bavoráků hlavně kvůli nadměrné konzumaci piva. On totiž každý druhý bavorský muž v těch kožených šortkách s padacím mostem vpředu, má pořádně velké pivní břicho. Proto se domnívám, že pro ně hlavně platí to známé české úsloví „Velké břicho, pod ním ticho“, tak nechápu, kde se berou takoví erotomani? 

Tato první nabídka mne přímo šokovala, i když později jsme se spolu s přítelkyněmi pořádně zasmály. Vysvětlila jsem pánovi, že jsem postarší s poněkud obézní postavou a jak si to vůbec může dovolit, když já hledám úklid nebo hlídání dětí a že mne tím urazil. On na to hned, zda nemám přítelkyně, které by si potřebovaly přivydělat a že někteří pánové mají rádi i plnoštíhlé dámy. Moje dvě přítelkyně, jedna listonoška a druhá učitelka, obě o 10 roků a 20 kg mladší, pochopitelně zájem neměly a už se těšily, co jim řeknu zase příště. Později se bavily těmi historkami jejich kolegyně na poště i celá sborovna v základní škole.

Pak už jsem vždy okamžitě zpozorněla, jakmile se v telefonu ozval muž a ihned jsem smečovala. Z těch nejzajímavějších nabídek vybírám: Jeden chlap potřeboval pro svého stařičkého otce jednou týdně úklid domku, vč. okoupání tatínka a pokud by šlo i něco navíc? Dobře by připlatil. Naučila jsem se pár odmítavých slov v bavorském dialektu, jenž je od správné němčiny hodně odlišný, když oni zřejmě němčinu nechápali. Nejvíce mne pak dostala nabídka jednoho majitele hotelu, který hledal několik pokojských - taky se ptal, zda mohu k pohovoru přivézt i nějaké přítelkyně?  Ovšem podmínkou bylo, prý na přání jeho hostů /jemu by jistě stoupla návštěvnost/, aby pokojské při úklidu pokojů byly nahoře BEZ.  Hosté by si nesměli naprosto nic dovolit, jen by směli koukat - já mu na to řekla, že při mé nadváze a po třech dětech mám vážné obavy, že při vytírání podlahy bych si namočila prsa v kbelíku. Posledního nemravu jsem už seřvala čistou bavorštinou a zeptala jsem se ho, zda umí číst? Když přitakal,  řekla jsem mu:„Ale já v inzerátu přeci nepíši, že hodlám chlapům pucovat nebo leštit koule,“ /laskavý čtenář snad promine/. Pak jsem si raději koupila záznamník a buďto jsem telefon zvedla jen tehdy, když volala žena - nebo jsem chlapům řekla: „Malý moment prosím, předám vám svého manažera,“ a dala jsem sluchátko příteli.

Nyní mi je už o mnoho let více, ale nikdo mi nevymluví ten fakt, že chlapi jsou v podstatě čuňata.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10