A jednoho krásného dne mi nebylo nějak dobře a má babička to na mně poznala, protože jsem také trochu kašlala a bylo vidět, že se mi i špatně dýchalo. Tak mně babička podala věci a řekla mi, ať se převléknu, že mě vezme k místnímu léčiteli. A tak jsem se šla ustrojit a pomalu jsme vyšly, nebylo to moc daleko, tak jsem byla ráda, opravdu mi nebylo nejlépe.

Tento pan léčitel následně řekl mé babičce, aby šla ven, že chce mít na mé prohlédnutí klid a že se mnou chce být chvíli o samotě. Dost mě to překvapilo, ale protože jsem nikdy dříve nic podobného nezažila, myslela jsem si, že je to normální. Babička se uchýlila ven.
A pan léčitel mi řekl, ať si sundám košili, bála jsem se ho, ale nakonec jsem ho poslechla.
Poté mi sáhl hrubě a s ošklivým úsměvem na prsa a já ucukla.
Rychle jsem sáhla po mé košili a honem jsem se oblékala a zapnula si košili.
Naštěstí začala ťukat babička a po zaťukání vešla dovnitř, byla jsem hodně vyděšená, ale nevypadlo ze mě ani slovíčko.
Pan léčitel podal babičce trochu vaty v plátěném pytlíku a řekl babičce, ať mi jej každou noc přikládá na krk.
Babička mu za to ještě něco zaplatila a šly jsme zpátky k ní domů, do krásné staré chaloupky, kde jsem si lehla pěkně pod péřovou duchnu a babička mi šla vařit lipový čaj s trochou medu.
Bohužel se mi večer přitížilo, i přes přiloženou vatu od údajného pana léčitele, a tak jsem musela ráno jet zpátky autobusem domů, do malého městečka.
Tam jsme následně s mou maminkou šly k dětské paní doktorce, která mi diagnostikovala hnisavou angínu a bez antibiotik se to opravdu neobešlo.
A ponaučení na závěr? Jistě jsou lidé, co bylinkám rozumí a dokážou pomoci, ale tento údajný pan léčitel to rozhodně nebyl.
Ale přes tuto nemilou zkušenost na bylinky věřím a sama si suším bylinky, dělám jitrocelový sirup a pampeliškový med, jen někdy se to opravdu bez lékaře neobejde.
Elenecka - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz