Patrik

Před dvěma lety jsem poznala Tomáše. Tomáš byl rozvedený a měl jednoho syna, Patrika. Patrik byl tehdy šestiletý malý kluk, který byl po rozvodu svěřen do péče matky, Tomáš si ho ale pravidelně bral na návštěvy k sobě. Měl to štěstí, že mu jeho bývalá manželka nezakazovala styk s dítětem, a tak měl syna pravidelně i o prázdninách, a to celý měsíc. Když jsem poznala Tomáše a později i Patrika, neměla jsem s tím problém. Sama jsem ještě děti neměla, měla jsem je ale ráda a do budoucna jsem plánovala alespoň dva vlastní potomky.

Po roce jsem se nastěhovala k Tomášovi do jeho domu a poté přišla i žádost o ruku. Souhlasila jsem. Tehdy poprvé začaly problémy. Tomášova bývalá žena se začala vykrucovat, když měla poslat svého syna k Tomášovi. Jednou byl dle jejích slov nachlazený, podruhé nemohl, protože si ho odvezla její matka, která jako babička má také právo svého vnuka vídat. Já si přitom s Patrikem rozuměla a nedělalo mi problém se o něj starat.

Když Tomáš vyžadoval styk s dítětem a poukazoval, že se obrátí pro vynucení svých práv na soud, přišla jeho bývalá žena s tím, že si zažádá o zvýšení výživného na dítě. Tomáš na Patrika přispíval už tak vysokou částkou, navíc mu platil všechny kroužky a koníčky, do kterých chlapec docházel. Když byl chlapec u nás, brávali jsme ho do zoo, na kolotoče, na bazény i na výpravy do hor. Milovala jsem Patrika jako svého vlastního. Plánovali jsme proto také rodinnou dovolenou, samozřejmě v jeho přítomnosti, u moře. Když se to dozvěděla chlapcova matka, mohla puknout vzteky. A tehdy se to stalo. Jednoho večera se na mě obrátil můj muž, že prý za ním syn přišel a stěžoval si, že ho biju.

„To snad nemyslí vážně? Víš přece, že to není pravda? Nebo mi nevěříš?“ Měla jsem slzy na krajíčku. Patrik, myslela jsem si, mě měl také rád. Rozuměl si se mnou, hodně jsme se nasmáli. Snažila jsem se ho dobře vychovávat a jediné, co mi leželo na srdci, bylo, aby se u nás cítil co nejlépe.

„Vím. A vím taky, odkud to pramení,“ řekl můj moudrý muž. Ani na chvilku nezapochyboval, ani na chvilku neuvěřil klamavým slovům svého syna. Tehdy měl Patrik už osm let, ale přesto byl snadno ovlivnitelný. Museli jsme to ale řešit. V tom období si dala totiž bývalá Tomášova žena k soudu žádost o zákaz styku otce a syna.

„A když, tak nesmí být s ní,“ řekla prý na mou adresu. Já přitom Patrika milovala. Mám si to s chlapcem vyřídit po svém, křičet na něj, naléhat, aby nelhal? S mužem jsme měli jiný plán. Svěřili jsme se odbornému dětskému psychologovi. Měli jsme čisté svědomí.

Patrik tou dobou vyprávěl, že ho zneužíváme k práci v domácnosti, že se u nás nevyspí a chodí do školy unavený. V tu dobu se zhoršil i jeho školní prospěch. My dva s mužem jsme v tom ale byli nevinně, to jediné bylo jisté. Když jsme se obrátili na zkušenou paní psycholožku, bylo rozjeté už soudní jednání. Matka žádala o zákaz styku otce s námi a zvýšení výživného, my zase, aby vše zůstalo při starém a my se mohli s Patrikem i nadále vídat co nejčastěji. Bohužel, Patrik nás líčil jako špatné i před sociální pracovnicí, která měla dítě u soudu zastupovat. Tehdy se jeho matka seznámila s novým přítelem.

Při první návštěvě u paní psycholožky Patrik zarputile tvrdil to, co doposud. Byli jsme zlí, ubližovali jsme mu, především já, nemohl se připravovat do školy, nemohl spát, trápil se. Paní doktorka ale měla dlouholeté zkušenosti s dětmi. Po pár sezeních, kdy s Patrikem často mluvila i sama, vyšla pravda najevo. Maminka mu namluvila, že pokud nebude tvrdit, že ho týrám a ubližuji mu, nikdy už tatínka neuvidí. Nebude smět s námi k moři a vše se jen zhorší. A tak Patrik vyprávěl, co mu bylo diktováno. Vyšlo také najevo, že nový přítel jeho matky děti moc nemusel. Lépe řečeno, ne cizí. Nerozuměl si s chlapcem. Matka od chvíle, co se s ním seznámila, syna zanedbávala. Když toto vyplulo na svět, zažádal si Tomáš o svěření syna do vlastní péče.

V té době jeho bývalá žena znovu otěhotněla, tentokrát se svým novým přítelem. Na Patrika v jejich domácnosti začali pohlížet jako na zbytečnou překážku. Tím spíš, když přítel ženě oznámil, že buď on, nebo Patrik. Jen špatná matka dá přednost příteli před vlastním dítětem. A ona nejspíš špatná byla. Nakonec to byla právě Tomášova bývalá manželka, která souhlasila se svěřením syna do péče otce. Byli jsme s Tomášem nesmírně šťastní. Pokoj měl Patrik u nás stejně zařízen. Nemuseli jsme se o něj přetahovat. Bývalá žena mého muže měla sice povolen styk s dítětem, ten ale často ani nevyužívala. Když se jí pak narodila dcera s dosavadním přítelem, jako by na Patrika zapomněla.

A tak jsme v červenci odjeli na Sardinii i s Patrikem. Moc se nám tam líbilo. Natolik, že i u nás přibude na jaře další potomek. Náš Patrik se na sourozence moc těší. Bude to dobrý a milující velký bratr. Na rozdíl od jeho mámy nebudeme dělat mezi dětmi rozdíl. Vždyť jsou oba našimi milovanými dětmi.    

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10