Po večerech sedáváme s babičkou a povídáme o životě. Skáčeme v řeči z téma na téma a povídání máme velmi pestré. Přestože má babička již své roky, rozumí moderním věcem a má slušný přehled. Kdyby neměla artrózu v kloubech na rukou, tak strčí do kapsy každého puberťáka, co machruje s mobilem nebo počítačem. Serfuje na internetu, sleduje zprávy ze světa a ví, co se děje v Austrálii i v USA. Probíráme všechno možné a nakonec stejně skončíme u toho, co se děje u nás v ulici. Ale stejně mám nejraději vyprávění z doby jejího mládí a z časů, kdy technika, jak ji známe dnes, byla pouze fantazií Julese Vernea.
Právě začal nový školní rok, pro někoho je to stará známá rutina, pro jiné to bylo poprvé. Každý máme svůj jedinečný zážitek z prvního dne ve škole, kdy nás maminka krásně oblékla a těšili jsme se na paní učitelku a spolužáky. O svém prvním školním dnu povídat teď nebudu, protože jedinečný zážitek, který mi vyprávěla babička, zažil děda a stálo to zato. Děda měl hodně sourozenců, žili na vesnici a když mu bylo šest let, tak do školy chodili už dva jeho starší bratři. Čekala ho teprve první třída a jako každé dítě se moc těšil, až se zařadí mezi žáky. Celé léto nemluvil o ničem jiném, zkoušel si tašku na školní potřeby a nedočkavě sledoval dny v kalendáři, jak se blíží 1. září. Připadalo mu to dlouhé a zatímco starší děti nesly s nelibostí, že se prázdniny krátí, on se naopak těšil z každého uplynulého dne. Poslední srpnový den mu maminka nachystala sváteční šaty a nažehlila košili. Druhý den ráno vyskočil z postele a nedočkavě se oblékal na svou první cestu do školy. Bílá košile jen zářila a naleštěné boty z něj dělaly dítko jako ze škatulky. Ještě kytičku pro paní učitelku a může jít. Děti měly ke škole zkratku, aby nemusely chodit přes celou ves. Zkratka vedla přes kravín a ušetřilo se spoustu kroků, hlavně pro malé dítě prima věc. V kravíně se začíná pracovat velmi brzy a tak dělníci měli v době, kdy děti chodily oblíbenou zkratkou, již u krav poklizeno a venku vyvezený hnůj. Aby se dalo alespoň trochu čistou nohou chodit po areálu, rozmístili na zem prkna.
Malý klučina s kytičkou v ruce šel rychlým krokem kolem smrduté haldy. Prkna, která ležela v mokřině, už byla nasáklá močůvkou a téměř pod rozbrázděným hnojem nebyla vidět. Chlapec chtěl dvůr kravína přeběhnout, ale na jednom prkně se mu smekla noha. Hladké podrážky bot vylítly do vzduchu a on sebou plesknul přímo do močůvky. Nažehlené šaty okamžitě ztěžkly, jak se promáčely a z napomádovaných vlasů původně lesklých brilantinou mu visely kusy hnoje. S pláčem utíkal zpátky domů a maminka se divila, jak se mohl takhle zřídit během pár minut. Musela ho pořádně vydrhnout a obléci do nového. Po důkladné očistě odešel konečně do školy a už to vzal raději delší cestou přes náves.
ChytráŽena.cz