V té době jsem ještě internet neměla, a tak jsem využívala inzertních novin. Do jednoho takového jsem podala inzerát a říkala si: co kdyby.
Samozřejmě, že chodily nabídky typu sexu, jakéhokoliv rázu, dostal mě ten, chodit uklízet svlečená, no tak to ani náhodou, o nic takového jsem nestála.
Jednoho dne dopoledne se ozval příjemný chlap, majitel firmy, který zaměstnával lidi na rozvoz zboží po celé ČR, převážně se jednalo o luxusní spodní prádlo pro ženy. K práci je k dispozici služební auto, telefon a ještě daný finanční obnos do začátku pro vlastní účely. Chvíli na to mi řekl, že má další hovor, ať mu za chvíli zavolám. Po chvíli jsem teda zavolala, povídal mi o pracovní smlouvě, a pokud mám teda zájem, jako že jsem měla, tak že bude chtít životopis a dvě fotky. Životopis jsem sepsala a fotky si musela pořídit, zrovna jsem žádné neměla, tak mě čekala cesta ještě k fotografovi a fotky na počkání.
Odpoledne se majitel firmy ozval a domluvili jsme si ve městě schůzku. Čekala jsem na smluveném místě, ale nikdo nedorazil, tak jsem to po pár minutách vzdala a jela domů. Už jsem byla doma, když se ozval s omluvou, že mu do toho něco vlezlo, a že za sebe pošle náhradu, ale abych se prý nelekla, že to bude snědší muž, cizinec. Tak se schůzka o pár hodin opakovala znova. Přišel sympatický mladý muž, s culíkem a s jizvou na tváři, tu si pamatuji dodnes a hned od začátku velice příjemný, no prostě věděl, jak se v tomto případě chovat. Šli jsme do restaurace a tam probírali co a jak, dala jsem mu životopis a dvě fotky. Životopis prohlédl, a že teda mně tu práci dají. Pak řekl, že ještě potřebuje 1200 Kč na vyhotovení průkazky pro vstup do firmy a přístup k autu. Zarazilo mě to, že něco takového se musí platit, ale řekl, že to mi zpětně proplatí, a že to je také prý proto, aby to na svoje náklady nenechali vyhotovit a já si tu práci nerozmyslela.
Já tu práci chtěla, tak jsem zavolala známému, aby mi půjčil. Dotyčný muž mi ještě řekl, že ho nemá vidět, že vše kolem firmy, zaměstnanců a hlavně luxusního prádla je tajné, ohledně bezpečnosti v případě ponechání auta se zbožím před domem atd. Když mě známý o pár minut prozvonil, že mi peníze přivezl, nechala jsem na stole úmyslně ležet telefon, byl to starší typ, bez kontaktů, který stejně dosluhoval, což dotyčný nevěděl a já si ho chtěla ověřit, než mu dám peníze, řekla jsem si, jestli ho vezme a uteče. Šla jsem známému kousek naproti, a pak se vrátila s penězi. Dotyčný s telefonem neutekl, dala jsem mu peníze a rozloučili jsme se.
Druhý den dopoledne zavolal a řekl, že majitel je ještě na obchodní schůzce, ale že to spolu jinak probírají, a chvíli na to, že má zase další hovor, že to je zrovna majitel, ať mu zase za chvíli zavolám. Opět po chvíli jsem zavolala a řekl mi, co dál a že se sejdeme odpoledne a probereme ostatní. Odpoledne jsme se setkali a stále to byl ten snědší muž s jizvou, chodili jsme po městě, probírali co a jak dál, najednou záblesk, a on vystrašený koukal, kdo kde fotí, jestli ho náhodou někdo nevyfotil. Pak z něj vylezlo, jestli bych si nechtěla přivydělat ještě jinak, že by za to byly slušné peníze, začal mluvit o sexu, anebo že by i když tak stačily kalhotky potřísněné spermatem, to vše jsem ale odmítla a nechtěla o tom ani slyšet. Když začal naléhat a mně už to bylo dost nepříjemné, vymluvila jsem se na to, že to mám, aby mně už s tím dal pokoj. Pak už bylo docela chladno, tak jsme zašli do nejbližší hospody, tam ještě chvíli pokračoval s tím neslušným návrhem, a že je škoda, že to mám a co s tím teda uděláme, atd. Když neuspěl, tak se rozloučil s tím, že musí jít koupit ještě dítěti bundu.
Zůstala jsem tam sama a už o to víc mi bylo jasné, že v tom není nic jiného než podvod. Ještě rozčílená jsem zavolala na ono číslo a vše mu řekla, že mi to došlo, o co mu či jim šlo, že jde o podvod, o vytáhnutí peněz z lidí, včetně toho prověření s tím telefonem, atd. Druhý den dopoledne mi volal údajně majitel a byl příkrý, a taky to, že prý o žádný podvod nejde, a že když si prověřuji já je, že oni si teď prověří mě, a že mi to vše klidně vrátí a že má zase další hovor, abych pak ještě zavolala, kde se sejdeme.
Už jsem nezavolala, ten hovor mi stačil, taky jsem se i bála, aby mi něco neudělali, přeci jenom měli moje citlivé údaje, fotky. Dva dny se mi snažili dovolat, pak tak týden mě ještě prozváněli, nereagovala jsem. Možná jsem měla se s ním setkat za něčí přítomnosti, ale když věděli moji adresu, tak jsem to neriskovala, nepodala jsem ani trestní oznámení, navíc by to nebyl ani přestupek, vzhledem k částce, pravda je, že takto podvedli asi více lidí.
Pár dní po, jsem potkala známého a řekla mu o tom, řekl mi, že takhle podobně podvedli i jeho kamaráda, ale ten přišel o daleko víc peněz. Vzal si ode mě číslo na ně a zkusil jim zavolat, jako že shání jistého pána, řekl smyšlené jméno a příjmení a oni mu odpověděli, že nikoho takového neznají, a že koupili telefon se simkou v bazaru.
Jedno ráno, když jsem ještě spala, přišla SMS, že si mám poslechnout hlasovou schránku, vzkaz byl od nich, ale z něho jsem se moc nedozvěděla, jen to, že volali omylem, tedy, že o tom vůbec nevěděli, takže tam byly slyšet jen zvuky jejich cesty nádražím, nějaký hlasy, vzkaz byl dlouhý, pak si toho asi všimli nebo jim došel kredit.
Já se jinak rozloučila s citlivým životopisem, fotkami a s penězi, nemluvě o tom vysokém účtu za paušál, ale také s ponaučením, už tak slepě nedůvěřovat za každou cenu.
Smutné na tom je, že lidi skrz nedostatku práce, budou podvádět zřejmě dál.
Jerenika - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz