Přišlo jaro

Dnes se konečně udělalo krásně. Už od rána svítí sluníčko a prohřívá naši zem. Nějak jsem pookřála, dostala radost, a ač je teprve začátek března., už mám jarní náladu. To asi tím slunečním dnem. Pokukuji po bytě a hledám náznaky jara. Zatím nic, jen špinavá okna, ale ty klidně počkají. Však takové teplo ještě není a hlavně dle předpovědi počasí nás zima potrápí dalších pár dní. Inu, půjdu tedy jaru naproti.

Však naše květena už volá po zástřihu, muškátky též chtějí do tepla, aby byly samý květ. Beru nůžky, koš a hurááááááááá směr kytí. Jeden by neřekl, kolik toho vlastně je nutno zastřihnout. Brzo je plný košík. Nevynechala jsem ani jednu kytičku, zásluhou sluníčka. To víte, hned je vše lépe vidět. Záhy mám doma plno  "ježků". Nu co dodat, však časem dorostou. 
Přichází mužíček z nákupu, nestačí se divit, kolik mám zase odpadu, když než šel, vše vynesl. To víte, neprozradím. Jen ať pátrá sám. Najednou slyším: "Mámo, není ta palma nějak jiná?" či "Hele, nebyla v ložnici kytka až na zem? Víš, jak pořád padala, když jsem se oblékal."  Ani v kuchyni nic neušlo. "Tady na lince byl takovej plazivec, víš jak rostl dolu rovnou do dřezu."  Mohla bych pokračovat vesele dál. "Inu, mužíčku, a co myslíš, že je ten odpad?" "Tys ostříhala kytí? Jo bude jaro, tak ať máme krásno."

Tu se podrbe ve vousech, jaro bude. No jo, jaro. Už mu vidím jen záda, jak zahloubaně jde, očička se lesknou, myšlenkami je docela jinde. Jaro, tak to abych taky něco udělal. Vím, co bude, otevře šuplíček od almárky, vytáhne klíče, hadříky, spreje, všelijaká hejbátka. Rozprostře plachtu, aby nic neumazal, přiveze svého miláčka kolo, začne dělat taky jaro. Jen jedno tedy rozhodně nemusím, já si pouštím libou melodii, ale on randál, buch, třísk, prásk. Má babička říkávala: "Jeden by utíkal!" Inu, co nadělám, chvilku vydržím.

Však druhý příděl jara je docela klidný. Postačí knihovna, mapy a z CD se linou zvuky libé - Chajda, Tisíc mil či Hospůdko známá... Teď  mám vesnu všude. Jen taťka byl námahou zdolán. Už nejsou slyšet zvuky melodické, ale štípání dřeva, spíše kácení lesa. Ale nebudu ho rušit, už je večer, sluníčko jde spát. Třeba se mu zdá o brouzdání potokem či výšlapu na kopec, co je dál. Tak pšššššššššššt a dělejte si taky jaro. Sluníčko se na nás dívá, své paprsky nám posílá. Prohřeje celičkou zem, potom půjdeme honem               ven.