Půjčím si?

Jak je ale možné, že přes všechnu osvětu (finanční gramotnost se zavádí i jako vyučovací předmět do škol), je stále spousta lidí, kteří jsou ochotni půjčit si na dovolenou, vánoční dárky, nejnovější typ mobilu? Dříve, když měl někdo dluhy, tak se styděl. V dnešní době je to 

považováno za něco samozřejmého a někdo se tím skoro chlubí. 

Z rádia i televize se na nás hrnou reklamy.

Půjčte si teď, splácet budete až potom. 

Je to tak jednoduché, nechtějí vám půjčit v bance? Přijďte k nám!

Nepotřebujete ručitele, půjčíme každému.

A všichni lidé v těch reklamách, kteří si půjčují, jsou hezcí, mladí, zdraví, vysmátí. Žádné vrásky, žádné starosti - jak to splatím?

Naši rodiče říkali: „Když na to nemám, tak to nepotřebuji.“ Samozřejmě existují výjimky - třeba bydlení, vzdělání ...
Ale potřebuji skutečně každý rok ten nejnovější (a nejdražší) mobil, televizi, luxusní dovolenou? Když si na to neušetřím během roku, kde mám záruku, že příští rok to bude lepší a půjčku splatím?

A jaký příklad dáváme svým dětem?

Odmala vidí, že co si zamanou - dostanou. Neví, co je to čekat a těšit se na něco. Snít o tom, představovat si, co bude až.... a ukládat korunku ke korunce. Ne - teď hned! A to nejlepší! A že na to nemám? Vždyť si mohu půjčit. A ještě si vyberu u koho.

Když už děláme chyby my, uchraňme alespoň naše děti, které jsou reklamami a jinými svody ohrožovány už od narození.

Aliceč - čtenářka
ChytráŽena.cz