Cesta do panělského království
Mezitím jsem si s pomocí dobrých lidí /seňor pocházel z Berlína a ije zde ji přes 30 let, jeho ena Rakuanka asi 12 let a byli znalí zdejích poměrů/ - vyřídila potřebné dokumenty, hlavně zdrav. kartu. Pak začaly problémy s autem, neustále opravy, v delím období deů jsme strávili měsíc v podnájmu a na podzim opět u různých Němců, ale s nimi nemám nejlepí zkuenost.
Ač se s nimi domluvím, chovali se nevstřícně, nadutě a povýeně a za vím vidí jen peníze. Díky nim jsem přila o spoustu peněz i iluzí, v jednom případě jsem se musela obrátit na místní policii. Přitom jich tady bydlí několik set tisíc, ale u houfně prodávají své nemovitosti a chtějí se vracet, protoe krize se projevuje předevím ve panělsku, údajně je zde největí procento nezaměstnaných v EU.
Ovem nabídka nemovitostí převyuje poptávku, je zde i spousta prázdných apartmán-hotelů nebo nových domů, kdy lidé si nemohou tak nákladné bydlení vůbec dovolit, ale stále se staví nové a nové domy. Je vak zajímavé, e vude jsou parkovitě i ulice plné zaparkovaných nových aut. Prý spousta mladých nadále bydlí u rodičů, aby si rychleji uetřili na auto vzestup počtu majitelů aut v posledních letech je ohromný.
Dokonce se proslýchá, e panělská oficiální místa nabízejí bohatým Rusům a Číňanům ke koupi zdejí neobydlené, nově postavené vily - od hodnoty 200 tisíc euro výe se k nim údajně přidá byt nebo auto. Ale zřejmě se tato nabídka nebude týkat českých seniorů?
Oproti německy hovořícím, na ně mám prostě smůlu, mám se panělskými lidmi ty nejlepí zkuenosti, nevzpomenu si na jedinou negativní. A vdy ochotně a s úsměvem, i pro tuto jejich vlastnost, se sem turisté rádi vracejí. Mnohokrát mi pomohli při nesnázích s autem, při couvání v malých prostorách podzemních garáí u supermarketu, nabíjení baterie apod. Pokud hledám určitou adresu a jsem v neznámém prostředí, objedu kruhový objezd větinou třikrát - poprvé si přečtu vechny ukazatele, podruhé si ujasním, kam vlastně chci jet a teprve potřetí pak vyjedu za cílem své cesty. Jetě na mne - kupodivu - nikdy nikdo netroubil. Kruhové objezdy jsou zde velmi často a taky přechody pro chodce jsou vyvýeny, tudí jezdím pomalu, abych nemusela neustále sniovat a zvyovat rychlost, natěstí u mého automatu nemusím neustále přeřazovat. U jsem viděla jednou na jedné ulici v mením městečku, jak se dvě protijedoucí auta zastavila a řidiči hodili řeč z okénka do okénka a NIC se nedělo - jedna strana ulice byla dvouproudá, tak ostatní řidiči ty dva objíděli a ti druzí chvilku počkali.
Zato německý automechanik za otevření auta uvrtáním zámku, kdy jsem ztratila klíče a v lijáku se do něj nemohla dostat, za půl hodinu práce si naúčtoval 120 . Kdy jsem pak celých 14 dní čekala na zaslání náhradních klíčů z Čech, baterie se vybila a pěky bylo vude daleko, tak v blízké restauraci, kam jsem si mohla nechat balíček poslat, mi nejen nabídli monost telefonování, nabíjení mobilů, fotoaparátu apod., ale taky mi nabídli sprchu, vyprali dvě taky prádla a denně po obědě přidali gratis capuccino + crepes. Pak mi éf restaurace v pátek pozdě odpoledne přivezl klíče, kdy předtím se jel přeptat na potu, a jetě mi pomohl nastartovat auto pomocí nabíjecích kabelů. Na moje díky jenom: Není zač, to je o.k. /NO NADA/. Nyní u bydlím od nich příli daleko, ale jetě jsem stihla předloni jim předat litrovku Becherovky jako malý revan. Byli moc milí, hned jsme vichni ochutnávali a oběd jsme s hafánkem u nich měli jen za hubičku.
To tykání a oslovování křestním jménem, i jejich častá slůvka maňana - zítra - a pak časté klídek, jsou velmi sympatické. Zvlátě to MAŇANA - toti neznamená jen zítra nebo později, ale pokud se mi do něčeho nechce, odloím to na maňana - tzn. a někdy, bude-li se mi chtít, klidně třeba i za měsíc /co je velmi příjemná omluva vlastní lenosti/. Nedávno jsem měla problém s nefunkční zdravotní kartou. Seňora ze zdejího obecního úřadu vyplnila formulář pro zdravotní pojiovnu, a ne jsem přijela s novou kartou, u mi stačila přinést moje recepty od lékaře a nechat je v lékárně. Netuila jsem, proč mám přítí den jít do lékárny a co tam mám říct, ale pan lékárník na mne ji venku volal: Kde jsi tak dlouho, milá Marto, léky u má připraveny.
Pokud nemohu najít nějaké zboí v supermarketu, vdy se mnou ochotná prodavačka zaběhne a na místo, na mou omluvu zase s úsměvem nic se nestalo. U pokladny kadého přivítá, pomůe uloit nákup do igelitek, popřeje pěkný den nebo víkend, a pokud se díky reklamacím apod. utvoří dlouhá fronta, ihned přivolá posilu do dalí pokladny. Jetě mi nikdy nikdo nevyhuboval, kdy se díky mně nakupování zdrelo. Vzhledem ke 26% nezaměstnanosti si zřejmě váí kadé práce. Jednou jsem nemohla najít vejce a ani si nemohla vzpomenout, jak se řeknou panělsky tak jsem poprosila paní prodavačku, zda mi můe ukázat, kde jsou náznak prsty do elipsy, zamávání křídly a kokokodááák pomohly. Seňora se srdečně zasmála a dovedla mne a k vejcím. I v restauracích ve bez problémů, oni jsou zvyklí na cizince a nějaké koktání při objednávání nevadí, jen nikde nesmí pejsek dovnitř, natěstí se i v zimě dá sedět venku - snad kadá restaurace má venkovní posezení.
Přes vechny klady... krade se vude
Kromě zklamání s německy hovořícími jsem se nechala i okrást, je tady hodně přistěhovalců z Jiní Ameriky, Afriky apod. a kupodivu při vyřizování dokumentů se jich nikdo neptá, zda mají zde z čeho ít, co se mi zdá příli benevolentní. Téměř před kadým větím obchodem sedávají eny tmavé pleti a prosí aspoň o to jedno euro z vozíku a bezdomovců jsem u taky pár viděla. Jednou se mi od auta v noci ztratila chladicí taka s potravinami, natěstí byla poloprázdná a hlavně byla tam láhev projímajícího sirupu, co mohlo být pro lupiče pěkným překvapením. Pak jsem asi nechala jedna dvířka u auta ne úplně zavřená a byla pryč kabelka, sice bez hotovosti, ale s pasem, kreditní kartou a fotoaparátem a hlavně fotkami mých bliních, co mne mrzelo nejvíce. A z lehátka vedle auta mi asi za týden během chvilky někdo odcizil kromě osuky a dvou broskví i Česko-panělský slovník, pokud to nebyl Čech, tak mu zřejmě byl platný jako mrtvému zimník?
Chytráena.cz
článek vyel také na webu autorky