Každý z nás má jistě svůj sen, který by si rád splnil. Některé sny jsou mnohdy nesplnitelné, zatímco jiné se dají splnit poměrně v krátké době. I já měla svůj sen, ale pokaždé mně ten můj sen něco zaskočilo a bylo nutné se jej vzdát. Tím mým snem bylo si koupit výkonného kuchyňského robota.
Jsem už v předdůchodovém věku a sil mně ubývá a každé zadělávaní kynutých těst mě už značně vyčerpává. A tak není divu, že jsem zatoužila po tomto pomocníkovi. Z platu ani manželova důchodu jsem si to dovolit nemohla, poněvadž jsou věci, které se zaplatit musí a na takové vymoženosti moc peněz v dnešní době, kdy je še drahé, nezbývá. Jediným řešením tedy bylo si jej koupit za prodaná štěňátka.
Jakmile byla prodána a já měla za ně peníze, tak jsem začala sbírat informace o kvalitních robotech. A to jak na internetu, tak také v kamenných obchodech. A právě v jednom takovém jsem si vybrala. Navíc je to prodejna, kde jsou moc hodní prodavači, ochotní poradit a se zákazníky jednají velmi slušně. Moc ráda tu nakupuji a už hezkou řádku let. Jakmile jsem se rozhodla, tak jsem si tu jeden takový zamluvila na 2 dny. Nechtěli po mně ani občanský průkaz, okamžitě mně jej oddělali s tím, že pokud za 2 dny nedojedu, že jej pak uvolní pro další zákazníky. Ale to nemuseli, na druhý den jsem pro něj se zetěm jela.
V tento den však majitelé této prodejny byli na nějaké předváděcí akci v Jihlavě a obsluhovali nás mladí a dá se říci, že nezkušení prodavači, ale stejně ochotní jako ti zkušení. Vše připravili ke dveřím, aby si to zeť mohl naskládat do auta, zatímco já platila u pokladny.
Když jsem začala všechno rozbalovat, tak mě polilo smrtelné horko. Součástí celého robota totiž bylo i příslušenství, k němuž patřil mixér a mlýnek na maso. A to stejné bylo ještě v dalších dvou krabicích. Mladí si zřejmě mysleli, že v krabici je jen robot a mlýnek na maso a mixér prostě k tomu přidali. Okamžitě jsem volala majitelům, co se stalo, že mám něco dvakrát. Byli moc rádi, že jsem jim to oznámila, že s něčím takovým se setkávají velmi zřídka, že mají štěstí, že narazili na poctivého zákazníka. Domluvili jsme se, že v další den zavolají, kdy dojedou, aby se podívali a odvezli si to, co nám vlastně nepatřilo.
Tuto prodejnu vlastní manželský pár a dojeli k nám oba. Hned nám podávali ruce a v jejich výrazech bylo znát, že tomu jsou moc rádi. Na můj dotaz, kolik vlastně by stálo to, co jsme měli navíc, bylo zodpovězeno, že 5 - 6 tisíc korun. Robot totiž je od vyhlášené značky a jako takové je dražší i příslušenství. Moc dobře nás znají, neboť tam kupujeme dost často - od baterií, žárovek až po televizory a podobně. Neměla bych čisté svědomí, kdybych to zapřela. Díky Bohu, že jsem byla svými rodiči vedena k čestnému a poctivému jednání. Pořádek dělá přátele a maminčino „s poctivostí nejdál dojdeš“ mně zní v uších prakticky celý život, co této větě rozumím, a to i přes to, že rodiče na mě koukají někde shora.
A tak při každém použití mého vysněného robota si na tuto příhodu vzpomenu. Možná by se našel někdo, kdo by řekl kašli na to, je to vina prodejny. Ale každý by si měl uvědomit, jak by mu bylo příjemné, kdyby jim někdo ukradl oněch 5 - 6 tisíc korun. To by asi nebyl nikdo nadšený. Ono je nejlepší si to obrátit na sebe. Co nemáš rád ty sám, nečiň ani jiným.
ChytráŽena.cz