Slivovice

Dostala jsem od známých, kteří se právě vrátili z jižní Moravy, litr Slivovice. Jsem abstinent a alkohol nepiju. Přesto, darovanému koni se nemá na zuby koukat, jsem dárek přijala. Ostatně, Slivovice se vždy hodí jako lék, nebo na pohoštění návštěvy. A tak jsem každému nalila skleničku. Zbytek jsem postavila na venkovní parapet za okno.

„Myslíš, že nezmrzne?“ zeptala jsem se ještě kamaráda, který mi alkohol daroval.

„Je to kvalitní Slivovice, má určitě nejméně padesát procent alkoholu. Ta jen tak nezmrzne,“ řekl.

„Lahev má dost silné sklo,“ uklidnila jsem se.

Jenže, jak nepiju, tak jsem na lahev úplně zapomněla. Návštěva odjela a nastaly běžné dny. Jednou v noci mě probudila silná rána.

„Co to může být?“ divila jsem se. Rozsvítila jsem, prošla jsem celý byt, ale nic zvláštního jsem nenašla. A tak jsem znovu usnula.

Až druhý den, když jsem vyšla ze svého bytu, jsem zaslechla sousedku, která bydlí v bytě pod tím mým.

„Představte si, že v noci pršelo!“ oznamovala jiné naší sousedce.

„Ale kdepak, vždyť vidíte, že mrzne, až praští, ale voda žádná nespadla,“ odpověděla ta druhá.

„Říkám vám, že pršelo. Nebo byla nějaká přeháňka. Žuchlo mi to na parapet, až mě to v noci probudilo,“ trvala na svém první ze sousedek.

Šla jsem na nákup a rozhovor nemohla vypustit z hlavy. Já přece taky v noci slyšela nějakou ránu? Po příchodu domů jsem šla zkontrolovat lahev za oknem. Musím ji přece v těch silných mrazech, teplota klesala v noci pod mínus dvacet stupňů, dát dovnitř? Na parapetu jsem našla jen kus přimrzlého dna. Nebyla tam ani lahev, ani její obsah. Chvilku jsem uvažovala o nenechavých holubech, kteří navštěvují naše parapety, pak jsem ale usoudila, že lahev skutečně zmrzla a praskla. Její obsah byl ale natolik kvalitní, že stekl na parapet sousedky pode mnou. Až když v tenkých pramíncích kapal z jejího parapetu, vytvořil zářivé rampouchy. Nikdy jsem se k činu nepřiznala, už proto, že nechci být spojována s alkoholem, když ve skutečnosti nepiju. Sousedka možná nikdy nepřišla na to, jak cenný déšť jí v noci tekl na okna. Ovšem její dospívající syn na to přišel velmi brzy. Přistihla jsem ho totiž, jak jeden den odloupl jeden z rampouchů, čichl k němu a strčil si ho do pusy jako lízátko.

To je to experimentující mládí. A tak jsem možná nechtěně přispěla k jeho pozdější lásce k alkoholu.

A pak se řekne „kvalitní Slivovice“.

Pegonela - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete