Je to už měsíc, co jsem se svěřila své lékařce, že mám bolesti paty a že si myslím, že na ní mám ostruhy, jako tomu bylo před 7 lety u paty na druhé noze. Tak mně vypsala žádanku na rentgen, kde se mé tušení potvrdilo a dokonce ve zprávě bylo, že na patě je dvojitá ostruha. Na základě tohoto výsledku jsem byla odeslána na radiologické pracoviště, které je v našem městě. Telefonicky jsem se tu musela objednat.
Začala jsem tu asi po týdnu vyšetření na rentgenu chodit na ozařování bolestivé paty. Zde pracující lékařka mně napsala celkem 4 návštěvy tohoto pracoviště. Dnes jsem tu byla po třetí, a co jsem zde prožila, snad nezapomenu do své smrti. Příhoda byla komická, ale mohla být i tragická.
Po odevzdání své objednací kartičky jsem čekala v čekárně, až na mě přijde řada. Pacienty vyvolávají rozhlasem a jakmile zaznělo mé příjmení, tak jsem popadla tašku a šla tam, kde se ozařují pacienti. Když jsem tam došla, tak sestřička mně přidělila převlékací kabinku s číslem 2. Předpokládala jsem, že kabinka bude prázdná, když mě do ní poslala. Nutno podotknout, že já byla objednaná po přestávce na oběd, ale protože autobus jede dříve, tak musím jezdit ním, později by bylo už hodně pozdě.
Jaké bylo mé překvapení a zděšení zároveň, když jsem kabinku otevřela a tam na židli seděla a spala starší paní. Krve by se ve mně nedořezal. Vůbec mě nenapadlo, že by snad mohla být i po smrti. Šla jsem tedy za sestřičkou, že v kabince snad spí paní.
Sestřička mně na to odpověděla: „To ale není možné.“ A já, že opravdu, že si srandu nedělám. Když jsem toto řekla, tak sestřička šla se mnou do kabinky a uviděla stejnou scénu jako já. Paní poplácala po rameni a ta se hned vzbudila. Chvíli koukala, co se děje a sestřička se první zajímala o to, zda jí něco není, zda jí není špatně, či se jí netočí hlava apod. Paní říkala, že ne, a začala se velice omlouvat. Mimo jiné se svěřila, že byla na zahradě a že se cítí unavená a že v noci téměř nespala. Navíc věděla, že po ní nikdo už nepřijde, když zdravotnický personál měl mít přestávku. Nemohla vědět, že nějaká pacientka (já) přijde dříve a velmi ochotní pracovníci ji vezmou i mimo objednanou dobu. Díky tomu jsem také dnes dojela domů dříve.
Kdybych opravdu přišla až na čas, na který jsem byla objednaná, tak paní v kabince by snad spala celou hodinu, než bych přišla na řadu.
Asi by to byl jiný zážitek, kdyby paní usnula na věky. Takto jsme se zasmáli všichni. Sestřička, já i ta spící paní. Paní jsme se sestřičkou popřáli hezký zbytek dne a že si z této situace nemá nic dělat, že díky ní jsme se všichni zasmáli a že smích je nejlepším lékem na všechny bolesti, trápení a nemoci.
ChytráŽena.cz