Tři tragédie, které se udály během krátké doby

Začínám slovem proč

a to třikrát.

Proč?

Krásný domek nedaleko našeho, který přišel lehce do jiných rukou, tedy lépe řečeno, jinému majiteli.

Seznámili jsme s manželem při návštěvě místní, malé vesnické, dnes už bývalé hospůdky, s místním chlapíkem, který se nám jevil jako super chlap. Poradil nám, co jsme nevěděli, neznali, přece jenom jsme my Pražáci na stará kolena na vesnici, plno věcí neznali. Jednou se nám stalo, že jsme potřebovali vyvézt žumpu, ale klíč od zámku nám původní majitelé nedali a ani krumpáčem se manželovi nepodařilo ji otevřít. On byl ten, kdo byl ochoten a ihned šel s manželem domů a se žumpou pomohl a my jsme si mohli objednat vývoz.

Vrátili se do hospůdky a popili jsme a jeho útratu rádi zaplatili, byli jsme moc vděčni za jeho nesmírnou ochotu. Ale jaké bylo naše překvapení, když jsme se dozvěděli, že mají překrásný domek, včetně úžasné zahrady a velikého bazénu v prodeji, a za cenu lidovou.

Nešlo nám to do hlavy, proč tak najednou? Vždyť domek zdědil po svém tatínkovi a mamince a stále domek zveleboval. Nebyl víkend, aby nebyl v montérkách a nepracoval, to neznal.

Až jsme se dozvěděli, proč?

Pán hrál v pokeru a za veliké peníze, které si kde mohl, půjčoval a samozřejmě čím více si půjčoval, tím více prohrával.

Domek prodali a nastěhovali se do nejmenovaného města do nájemného bytu. Jeho manželka byla na zhroucení, vůbec se jí divím, že vše ustála.

Každý by si řekl, no snad je vyléčen, ovšem pravý opak je pravdou. Nevyléčil, hrál dál a ještě k tomu neplatili ani nájemný byt, ze kterého je vyhodili na ulici.

Ona, snad se synem, píši snad, nikdo to neví přesně, ale proslýchá se, že odešla k rodičům se synkem a on bydlí v nedaleké vesnici na ubytovně.

Je to tragédie, když někdo propadne hráčské vášni a aby toho nebylo málo, jezdil s ním po hernách tady odtud jeden jeho kamarád.

Ovšem ten dopadl hůř.

Když už nevěděl, kudy kam pro dluhy, najel autem do betonového sloupu a byl na místě mrtvý. Zanechal celkem 6 dětí na holičkách. Jeho přítelkyně se zhroutila, měli spolu roční dcerku, nejmladší z 6 dětí.

Už se z této tragédie dostala, chodí do práce a sestra, která je na mateřské dovolené, jí tu malou hlídá.

Asi jsme se nastěhovali do vesnice, kterou postihuje samá tragédie.

Je to pár dní, co umřel náš velice dobrý známý ve věku 32 let a na rozdíl od těchto nezodpovědných otců, velice pracovitý a hodný člověk.

Zanechal tady ženu se dvěma malými dětmi, ve věku 3 roky a necelý rok. Když vidím mladou vdovu s dětmi, pláču u okna a říkám si, je vůbec Pán Bůh spravedlivý?

Ne, není, kdyby byl, nemohl by toto dopustit, vzít tátu od malých dětiček, který žil jenom a jenom pro rodinu, ptám se dokola, proč?

Sešly jsme se s mojí velice milou a hodnou paní Liduškou na hřbitově a obě jsme moc plakaly a stále ho obě vidíme stát před námi a stále slyšíme jeho milá slova. Jinak nás nepojmenoval, než Liduško a Věruško a dokázal s námi hovořit o všem možném.

Ještě napíši, na co tento človíček - Pavel - odešel z tohoto světa. Dostal ve svém mladém věku slabou mozkovou mrtvici, ze které se krásně dostal. Už měl jít domů, když dostal plicní embolii a nebylo mu už pomoci.

Je to tak smutné, a když srovnávám tyto tři mužský, jsem ze všeho mimo, protože Pavlík si nezasloužil smrt. Stále se ptám, proč, proč?

Všichni z celé vesnice na Tebe Pavlíku myslíme a kéž ti je zem lehká.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10