Hodně si vypěstovala na krásné zahradě, nedaleko svého domku. Na nevelké ploše se pěstovaly brambory, mrkev, petržel, hrášek, salát, okurky. Rostlo zde i několik ovocných stromů, které skýtaly jablka, švestky, hrušky, mirabelky i třešně. Vše zralé jsme pomáhali konzumovat, ale i zavařovat pro zimní spotřebu. Vždy jsme měli radost, když se vše podařilo a sklenice s kompoty a džemy byly urovnány ve sklepě, jak babiččině, tak u nás doma.
Vše potřebovalo pěkně okopávat, zalívat. Hlavně v suchém období léta se musela vždy navečer pumpovat voda ze studně do malého bazénku, aby se následující den prohřála a rostlinky nedostaly šok zalitím studenou vodou. Pamatuji si, že dědeček mnohdy vyhloubil u stromů jámu, kam se nalilo několik konví vody, aby na nich dozrálo ovoce a neopadalo suchem. Dobře si pamatuji, že se sušily i křížaly. V té pro mne už vzdálené době, byla sušená jablíčka i ozdobou vánočního stromku, navlečená na niti, jako řetězy. Na podzim se dělávala povidla, ne jen švestková, ale i hrušková, která provoněla vždy celý dům.
Babička byla velkou milovnicí květin. Pěstovala jak trvalky, tak i letničky. Jejich jména uměla nejen česky, ale i latinsky. Pamatuji si, že na oknech byly květináčky nebo sadbovače, kde jsem mohla pozorovat, jak květinky vyrůstají ze semínek, vyvíjejí se a pomáhala je pikýrovat a následně vysazovat na záhonky. Měla jsem s babičkou velkou radost, když se ujaly a vykvetly. Babička se zajímala i o aranžování vypěstovaných kytiček. V té době byla velmi oblíbená ikebana, která se sem dostala z dalekého Japonska. Babiččina aranžmá byla vždy tvořena s láskou, velmi vkusně. Pamatuji se, jak mi do mého prvního zaměstnání připravila kytičku na stůl, jak ji všichni obdivovali. Pěstovalo se několik květinek na sušení pro zimní vazby. Dokonce jsme jí i sehnali orobinec - doutníky, pro které se muselo na kraj rybníka do vody. Na zahrádce rostly i bylinky - máta, meduňka a heřmánek, ze kterých babička připravovala dobré čaje.
Zahrada stále je. Postupně jsme se o ni starali společně s babičkou a s mužem, na začátku našeho manželství, když jsme u ní bydleli. Pak převzali žezlo moji rodiče, kterým jsme pomáhali s těžšími pracemi. Dnes mi bude zahrada pomocníkem, kamarádem v mé samotě. Hlavně krásnou vzpomínkou na dobu bezstarostného dětství, strávené u milující babičky.
2baculka - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz