Zatoulaný kufr

Dnes vám napíši příběh, který se stal mojí kolegyni z práce již předloni. Její přítel pochází z Turecka a tak se rozhodli, že tam v únoru poletí. Mysleli si, že se vyhnou letnímu náporu turistů a frontám na letišti. To ještě netušili, co je čeká.

Už několik dnů před odletem sledovali počasí v turecké Antalyi. V této době tam bývá deštivo a teploty kolem 15°C. V den odletu předpovídali v okolí Istanbulu mlhy, což je moc nepotěšilo. Ve stanovený čas byli na letišti, kde se dozvěděli, že letadlo z Istanbulu ještě nepřiletělo. Další lety se tedy kvůli zhoršenému počasí zpožďují. Zhruba po 2,5hodinovém odkladu letadlo odletělo. V Istanbulu jim návazný spoj uletěl, ale mohli použít další, který odlétal zhruba za půl hodiny. Doufali, že se vše rychle vyřídí a letadlo stihnou. Čekají na kufr a ten se pořád neobjevuje. Již tu zůstali sami. Yunus se tedy šel zeptat, ale prý všechny kufry vyložili. Teď nastalo velké dilema. Odletět do Antalye a doufat, že kufr přiletí dalším spojem, nebo raději zůstat na letišti a čekat až se kufr někde objeví. Dle informací z počítače přiletěl s nimi do Istanbulu a tam ze systému zmizel. Rozhodli se tedy, že na kufr počkají, protože v něm měli dárky pro Yunusovu rodinu. Znamenalo to tedy trávit noc na letišti a letět dopoledním letadlem. A hlavně doufat, že do té doby kufr někdo najde.

Letiště bylo přeplněné lidmi. Všude posedávali a čekali na své opožděné nebo návazné spoje. Kolegyně Jana dost cestuje, ale tohle prý ještě neviděla. Yunus, znalý tureckých poměrů, si vyhádal alespoň poukázky na bezplatné teplé jídlo a nápoje. Noc na letišti byla prý nekonečná. Všude ruch, hluk, neustále někdo něco nebo někoho hledal, letadla nelétala kvůli mlze. 

Druhý den před polednem konečně letělo letadlo do Antalye. Muž za přepážkou je ujistil, že kufr bude v letadle, nemusí se tedy bát. Jana s Yunusem nastoupili do letadla a doufali, že vše dobře dopadne. V Antalyi opět čekali na kufr marně. Všichni cestující jsou již pryč a oni pořád čekají.  Jana už ztrácela nervy. Yunus tedy obcházel přepážky a někam ho neustále posílali. Nakonec se dostali do nějaké místnosti, kde byla nevyzvednutá zavazadla. A jejich kufr zde byl. Dle informací pracovníka prý přiletěl předešlý den. Takže kufr ihned v Istanbulu přeložili do správného letadla, jen to zapomněli odkliknout v počítači. Proto zmizel ze systému. Jana s Yunusem na něj čekali v Istanbulu a kufr zase na ně v Antalyi. Dvacet hodin trávili na letišti a zatím už mohli být u příbuzných a užívat si dovolené.

Po deseti dnech se vrátili domů, let tentokrát proběhl v pořádku. Yunus ihned napsal reklamaci na aerolinky. Vše tam popsal a žádal odškodné. Dlouho se nic nedělo, tak vše zopakoval. A potom ještě jednou. Až v červenci mu přišla odpověď, že jako kompenzaci dostanou finanční náhradu. Zhruba po týdnu mu přišly na účet peníze. Částka byla podstatně vyšší, než tehdy zaplatili za zpáteční letenky. Vše tedy nakonec dobře dopadlo.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10