No není od věci si to alespoň takto připomenout.
Byly doby, kdy hned jak roztál sníh, děti začaly chodit s domácím zvířectvem na pastvu, hlavně o víkendech. Předškoláci i ve všední dni.
Na loukách ještě tráva nebyla a protože šlo převážně o kozy, chodilo se do

Po čase, když se již zazelenaly také louky a na pastvu šly taky krávy, bylo možné začít s výrobou píšťalek. Nejlíp se dělaly píšťalky z vrby. Vrba se většinou ořezává, takže pouští nové výhonky. Velice se hodí výhonek rovný, o průměru cca 1 cm, samozřejmě bez pupenu /malý náčrtek/. Na jednom konci to zařízneme rovně, tedy co nejvíce kolmo.
Pak následují kroky budoucí píšťalky: zařízneme dle náčrtku v místech a) a b).
V místě c) prořežeme kůru po celém obvodu až na dřevo tak, abychom ji mohli potom sundat.

To se zopakovalo několikrát a začala se kůra jemně pootáčet. Většinou povolila a kůra šla pěkně sundat. Krok 3. nám ukazuje, jak se to má vyříznout, aby píšťalka pískala.
Po vyříznutí ještě bylo potřeba dřevo malinko naslinit, nasadit kůru a píšťalka pískala.
Velice náročnější ale byla výroba trouby z kůry lísky. Líska je dřevo, které má taky většinou rovnou část bez pupenu. Ne každý to dovedl, k tomu již bylo zapotřebí hodně zručnosti, a byla to paráda - zatroubit na troubě z lísky, kterou bylo možné udělat jedině na jaře. S tímto článkem mně hodně pomohl manžel, který i v současné době udělá sem tam na jaře nějakou tu vrbovou píšťalku.
Roskovce – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz