Udělejte si seznam všech potřebných věcí
Balení na poslední chvíli v těchto případech není žádoucí. Je dobré si v klidu sednout s tužkou a papírem a popořadě promyslet, co může dítě po čtrnáct dní na táboře potřebovat. Od spodního prádla přes ešus až po pláštěnku si všechno napište, ať poté můžete v klidu odškrtávat položky ze seznamu. Není dobré spoléhat se na možnost, že nějaké věci bude kde dokoupit a mělo by se myslet i na tragické scénáře zahrnující blesky a metelici.
Raději více než méně
Přestože je všem jasné, že tábory bývají hlavně o tom, aby se děti naučily zálesáckým dovednostem a pochopily, že ne vždy budou mít všechno doneseno až pod nos, rodiče si klidně můžou dovolit panikařit a raději potomka vypravit, jak kdyby jel na tři měsíce na Antarktidu. Samozřejmostí je kvalitní spacák a karimatka a nebojte se vaše princátko vyzbrojit i polštářkem.
Samostatnou tašku pak naplňte oblečením a obuví a nezapomeňte na batůžek na různé výlety. Do toho se může dát jídlo a pamlsky na horší časy. Není třeba kupovat batoh nový, pokud ten školní disponuje kvalitní opěrou zad a popruhy. Někteří výrobci školních batohů na toto dbají a batohy jsou tak pohodlné i na delší nošení, a to i v případě, že je v nich několik několikakilogramová zátěž.
Léky s sebou
Instruktoři a vedoucí tábora budou pravděpodobni zásobeni všemi možnými léky na střevní potíže, bolesti a různé úrazy, které se mohou lehce stát. Avšak pokud je dítě alergik či jeho zdravotní stav vyžaduje denní dávku určitých pilulek, myslete na to. Jedno balení dejte vedoucímu a jedno klidně i dítku, kdyby náhodou. Stejně tak není od věci přibalit i náplasti, repelent, obinadlo a další.
Myslete na kapesné
Ač je příležitostí, kdy by děti na táboře utrácely, minimum, přece jen je dobré potomka podarovat nějakou tou sto korunou. Alespoň pak zůstává naděje, že vám v poštovní schránce přistane pohled či nešťastné psaní o tom, že tábor již brzy bude končit a pojede se domů. Není třeba se bát toho, že by dítě strádalo na jídle, tábory bývají většinou lépe zásobené než kdejaká lednice, tudíž to zase nepřehánějte.
Nestrachujte se
Pokud je to poprvé, kdy má být dítě samo bez rodičů, je to sice nezvyklé a možná potečou slzičky, ale pamatujte na to, že když jste to tenkrát zvládli vy, zvládnou to oni také. Hlavně žádnou paniku a věčné kontrolování, zda děcko ještě žije. Nechte jej, aby se trochu naučilo samostatnosti, a uvidíte, že se mu po dvou týdnech v přírodě ani nebude chtít domů. Čas bez dětí si naopak užijte dle svého gusta a vychutnávejte chvíle klidu.