Trempink u nás vznikl v období kolem roku 1918. Jedním z hnutí, které ovlivnilo kulturu čs. trampingu, byl Woodcraft. Prvním místem, kam se chodilo, bylo Prokopské údolí u Prahy. Když se řekne tramp, je známo, že se jedná o tuláky, výletníky do přírody, kteří organizují pravidelné weekendy v lůně přírody. Po vzoru amerických trampů si i evropští trampové osvojili různé zvyky a způsoby. Jsou jimi zpěvy u táborových ohňů, trampské chaty k občasnému pobytu, často také organizace tábora v osadu v čele s šerifem. Pro trampy jsou typické jejich přezdívky. Ti lidé žijící v souladu s přírodou se většinou neznají svými civilními jmény, přezdívky zná ale každý. Zdraví se halasným „ahóóój“, podáním ruky se zalomeným palcem a často přípitkem s rumem a navzájem si tykají.
Proti trempinku bojovalo kdysi četnictvo a lesní zřízenci. Byl dokonce třikrát v historii zakázán, a to v letech 1931, 1948 a v roce 1969. Trampové udržují ve svých chatách vzorný pořádek. Před odchodem musí být chata vymytá, nádobí čisté a uložené na svém místě. V chatě zůstává zásoba dřeva i vody pro další kamarády, kteří mohou přijít v nepřízni počasí hladoví, unavení a bez zásob. Před opouštěním místa pobytu většina trampů vkládá do ulitého ohniště smrkovou větvičku. Tou také často zdobí své pokrývky hlavy. Dobře a úhledně sbalené zavazadlo bývá také vizitkou dobrého trampa. Takový tramp dokáže do své torny hravě sbalit zásobu jídla, oblečení atd. na řadu dní, týdnů, někdy i měsíců. Správný tramp dokáže udělat oheň i v dešti a přežít v každé situaci. Nezná zimu, déšť…sbalí se a jde do přírody.
Již před rokem 1918 existovali ale lidé, kteří utíkali do lesů, chtěli svobodu a volnost. Říkali si tzv. divocí trampi. První trampská osada na Slovensku vznikla v Bratislavě v roce 1928. Pro správného trampa, člena trampské osady, je také typické stejné oblečení nebo alespoň stejná košile. Ta je často obohacena o nášivky s přezdívkou, městem, odkud pochází a doplněna také různými amulety. Když zemře tramp-kamarád, jeho přítel často na jeho počest nosí právě jeho talisman. Pro trampy je skutečné přátelství mnohem důležitější, než pro nás ostatní. Trampův život často visí právě v rukou toho druhého. Společně udělat ohniště, zahřát se, zazpívat si písničku ve volné přírodě, nanosit dřevo, vodu, přežít v drsné a málo navštěvované přírodě, to je to, co trampy láká, přitahuje a naplňuje je štěstím.
Trampové často organizují tzv. potlach, což je označení setkání, sjezdu, synodu, summitu, zasedání či zkrátka slavnosti, setkání lidí stejně smýšlejících. Slovo pochází z angličtiny a do ní se dostalo z indiánských jazyků.
Trampové se v dávných časech dopravovali na místo svého putování vlaky. Uctívala se tradice posledního vagónu, kterým se přepravovali právě trampové. Dnes spousta trampů zlenivěla a na místa svých setkání se dopravuje autem. A tak ubývá skutečných toulavých trampů znajících vše, co k tradici trampingu patří…
ChytráŽena.cz