Zrzavcova odměna

Můj děda s babičkou měli krásného zlatého kocoura. Už ani pořádně nevím, jak se jmenoval, protože mu nikdo neřekl jinak, než Zrzavec. Měl přísný zákaz vstupovat do domu, ale všemožně se snažil jak v zimě, tak v létě dostat se dovnitř. Podle babičky a dědy to byl zahradní kocour, měl zůstat venku a chytat myši. My děti jsme mu ale podstrojovaly různé laskominy, a když se děda s babičkou nedívali, tajně jsme ho pašovaly přes práh jejich domu. Za to nás nikdy ani děda, ani babička nepochválili.

Tenkrát jsme se sestrou a našimi rodiči byli opět na letních prázdninách u babičky a dědy. Chystali jsme se všichni na téměř celý den k místnímu jezeru, že si zaplaveme. Když jsem viděla misku s vodou a pár zbytků z předchozího dne v mističkách pro kočku a nedaleko samotného smutného Zrzavce, jak nás zkoumá prosebným pohledem, v kterých jsem mohla číst otázku: „Vezmete mě s sebou?“, sevřelo se mi srdíčko. S poznámkou, že jsem si uvnitř zapomněla plavky, jsem se vrátila do domu a v pokojíku, v kterém jsem spala jen já, jsem otevřela okno dokořán. Snad Zrzavce napadne, pro koho asi. Tenkrát se ještě domy nevykrádaly, alespoň ne přes den, a nikdo se o cizí okno dokořán uprostřed léta nezajímal. To byly ale krásné časy! Zvesela jsem odkráčela. Náš oblíbený kocourek si bude libovat v domečku, zatímco my si budeme užívat vodních hrátek a slunění na břehu rybníka…

Celý den jsme si se sestrou hrály, plavaly jsme, honily se a bylo nám parádně. Maminka nám koupila pohoštění v místní restauraci, která stála na břehu rybníka, takže jsme domů nemuseli spěchat. Babička podřimovala na dece pod slunečníkem, děda dováděl s námi, kopal do míče a výskal, jako by byl náš vrstevník. Taťka plaval daleko za bójky a mamka, která plavat neumí, ho povzbuzovala při luštění křížovek. Až, když sluníčko pomalu ztrácelo svou sílu a schylovalo se k večeru, mamka zavelela k odchodu, babička se probrala a vyskočila z deky, děda naposledy kopl do míče, taťka vylezl z vody a já se sestrou jsme, ač nerady, nechaly požďuchování. Vraceli jsme se procházkou k domečku, kde můj děda a babička bydleli. „Co budeme mít k večeři?“, zajímala se náhle sestra. „Ohřejeme si všichni párky. Je večer, ty jsou nejrychlejší a je jich plná spíž.,“ řekla maminka a my se sestrou jsme se olízly, protože jsme měly párky moc rády.

Při návratu si babička konečně všimla otevřeného okna do mého pokojíku. „Tys nechala otevřené okno?“, ptala se. Nechtěla jsem přiznat, že ano, ale ani jsem nechtěla babičku vylekat, aby si nemyslela, že k nim přece jenom vlezli zloději. A tak jsem jen pokrčila rameny a řekla provinile: „Asi…omylem.“ Sestra se na mě spiklenecky podívala. Ta vždycky věděla, jak to je doopravdy. Pak mi ještě pošeptala, že kdybych Zrzavce nepustila já, měla stejný plán nachystaný i ona. „Určitě budeš mít v pokoji už chladno,“ řekla babička a spěchala do mého pokoje, že zavře okno. Sotva ale stanula na prahu mého pokojíku, zvolala: „Pojďte rychle sem!“ Utíkali jsme všichni za babičkou. V mé čistě povlečené posteli ležely tři zakousnuté myši, na zemi byly další dvě. To se asi Zrzavec odměnil za to, že jsem ho pustila dovnitř. Děda vzal smetáček a lopatku a myši musel odklidit. Babička se na mě podívala vyčítavě a zeptala se: „A neudělalas to schválně?“ Já nikdy neumím lhát, a tak jsem tam jen tak stála jako zařezaná a neodpovídala. Maminka si umyla ruce a vešla do spížky. Byla to velmi chladná místnost v domě, celá vykachlíčkovaná, ve které bylo i v létě podobné klima jako v ledničce. A tak v ní byly volně potraviny, které do ledničky patří. Na místě, kde ještě ráno bylo víc než kilo párků, stála jen prázdná mísa. Zrzavec nás odměnil hlodavci, které nachytal, ale na našich párcích si pochutnal a nenechal nám ani jeden! Večer jsme večeřeli chleba s máslem a rajčaty. Maminka mi vynadala, že nám kocour sežral večeři, ale děda, velký šprýmař, podotkl, že uzeniny nejsou zdravé.

„A rajčata naopak jsou, že?“, usmála se sestra, která rajčata miluje ještě víc než párky. Zakousla se do jednoho s takovou chutí, až jeho šťáva postříkala babičku. „Tak to mám ještě nádavkem,“ poznamenala postříkaná babička.

Zrzavec se celé dva dny neukázal. Měl bříško plné párků a taky se zřejmě bál, že dostane za to, že vlezl do domu…

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10