Romantická zřícenina hradu Gutštejn

Další možností je přijít po červené značce údolím potoka Hadovky, tehdy spatříte zříceninu nad sebou, na skalnatém ostrohu. Poutník-romantik vydechne úžasem, ti praktičtější bez nadšení komentují nutnost stoupání do kopce.

My jsme zvolili možnost zaparkovat u dvora Daňkov. Hospodářské objekty původně sloužily pro  zásobování hradu Gutštejna potravinami a když hrad zanikl, nahradil dvůr jeho správní a hospodářskou funkci na panství. Jméno získal po roce 1816, kdy byla v jeho blízkosti založena daňčí obora.

V návaznosti na zřízení daňčí obory byl při dvoře vybudován lovecký zámeček, který sloužil také jako obydlí úředníků. Obora byla zrušena roku 1938. Aktuální stav zámečku by se dal popsat jako neutěšený.

Po žluté turistické značce je to k hradu jen pár minut (asi půl kilometru). 

Při pohledu na chátrající zámeček Daňkov a po chvíli na kamenné zdivo hradu Gutštejna, pokládáme si - s trochou nadsázky - otázku, kde je ona hranice, oddělující stesky na zanedbané ruiny a jásot nad romantickým krajinotvorným prvkem?

Gutštejn je ten druhý případ. Stojíme na rozlehlém předhradí, všimneme si zaplaveného sklípku a zbytků hradních příkopů. Jalovec na vrcholku věže je pro siluetu hradu typický a dodává mu punc rozvernosti. Jako když si starý muž při hře na indiány vetne za ucho ptačí pírko.

Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století jako rodové sídlo pánů z Gutštejna. Ti zde sídlili téměř 250 let. Roku 1421 se jej pokusili dobýt husité, ale po několikatýdenním bezúspěšném obléhání odtáhli vyplenit něco dostupnějšího. V 17. století už hrad obydlen nebyl a zpustl.

Procházíme nádvoří, z něhož vyrůstají pokroucené kmeny starých borovic a vztahují své větve ke kamennému ostění, nahlížíme do sklepení. Není divu, že Gutštejn a okolí jsou oblíbeným rájem čundráků a trampů. My se do večera nezdržíme, ale zkusme si to alespoň představit:

Hluboká temná noc, náhle se z rozedraných mraků vynoří měsíc a v jeho bledém svitu vrhají ruiny hradu tajemné stíny. Z kamenného okna vysoké věže vylétne sova. Letí neslyšně, aby nevyplašila svou budoucí kořist. Pro dokreslení atmosféry by sem v téže chvíli mohl z nepříliš vzdáleného Šipína donést vítr hlas zvonu odbíjejícího půlnoc.

V takové chvíli není těžké uvěřit na strašidla. Podle pověsti hrad obývá bílá paní Gutta, za života místo velmi milovala a nedokázala se od něj odloučit ani po smrti. Jedna z verzí další pověsti zmiňuje mnicha, který tu společně s hradním pánem vedl neřestný život (těžko říct co si pod tím představit), až jednou při hádce pán mnicha zabil. Jeho duch tu po nocích bloudí a vysvobození se údajně dočká až od mládence dobrých mravů. Protože tu chudák přízrak marně čeká už dobrých 500 let, vypadá to, že počestných a bezúhonných jinochů je trvalý nedostatek. 

Nejen hrad Okoř má svou trampskou píseň, hrad Gutštejn zmiňuje Honza Vyčítal ve svém textu Zpověď Neklauna.

Romantická kulisa nemohla uniknout ani filmařům, na Gutštejně sídlil král Brambas v pohádce Z pekla štěstí.

Pokud se do těchto krajů někdy zatouláte, hrad Gutštejn určitě nevynechejte.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz