Při cyklovýletu Polabím jsme minule dojeli až k Roudnici nad Labem. Toto město má mnoho památek, a tak jsme se rozhodli projít si ho v klidu někdy jindy - a pěšky.
Příležitost se naskytla až o pár měsíců později a musím říct, že tahle procházka mi dala zabrat víc, než minulých 55 km na kole.
Kvůli rozkopané ulici a uzavírce parkujeme zcela jinde, než jsme původně zamýšleli, a naše první zastavení je u barokní kaple poblíž Purkyňova náměstí.
V těchto místech stávalo kdysi popraviště a tak není divu, že je kaple zasvěcena sv. Vilémovi - je to patron všech odsouzených.
Podstatně mladší stavbou je chrám Českobratrské církve evangelické v aleji 17. listopadu. Z jeho historie je asi nejzajímavější fakt, že stavba započala 8. srpna 1908 a byla dokončena ještě do zimy téhož roku! Nelze si v této souvislost nevybavit, s jakou rychlostí se staví (či opravuje) dnes.
Obejdeme rozsáhlou budovu základní školy a mezi domky obklopenými zelení snadno nalezneme půvabnou zvonici. Má zvony zavěšeny na samostatné konstrukci uvnitř věže, takže se jejich údery nepřenášejí na zdi a nenarušují je.
Kolem parku a klidnou vilovou čtvrtí přicházíme ke starému židovskému hřbitovu. Je na něm okolo 1700 náhrobních kamenů, některé sem byly přeneseny ze zrušených a zdevastovaných hřbitovů. I tento hřbitov měl namále, v padesátých letech se uvažovalo o jeho zrušení a vybudování parku, záměr se naštěstí neuskutečnil.
Druhá barokní kaple na naší procházce je u kruhového objezdu na západním okraji města. Byla vybudována na paměť poslední morové rány v roce 1713 a je zasvěcena sv. Rozálii, ochránkyni proti moru.
Sestupujeme Třebízského ulicí do bývalé židovské čtvrti a k Augustiniánskému klášteru s kostelem Narození Panny Marie. Místní raritou je rudný pramen vytékající z klášterní zdi. Jak se traduje, právě podle něj získala Roudnice svůj název. Pramen není pitný.
Na několika místech lze podejít trať a jsme na břehu Vltavy. Je zde hezká procházka ke zdymadlu a následně zpátky k roudnickému mostu.
Není bez zajímavosti, že v Roudnici stával most kamenný, který byl třetím nejstarším kamenným mostem v Čechách (po Juditině mostu v Praze a mostu v Písku). S opravami přestál řadu povodní, které bývaly v dobách neregulované Vltavy častější, a byl považován za jeden z nejdůležitějších strategických vojenských bodů. Což se mu také stalo osudným, byl zničen za třicetileté války.
Současný roudnický most je z let 1906-1910 a je z něj hezký výhled na řeku s ostrovem i město.
Na cyklostezce vedoucí podél Labe je umístěn povodňový sloup se záznamy největších historických povodní a informační tabule s významnými městy v povodí Labe a obrázky ryb, se kterými se můžete setkat v českých vodách.
Od řeky vystoupáme na Karlovo náměstí, kde se nachází morový sloup se sochou svatého Vavřince (patrona vína) a socha sv. Vojtěcha umístěná tak, jakoby světec mířil k bývalému brodu přes řeku Labe na své misijní cestě do Pomořanska.
Vpravo z náměstí nás úzká ulička dovede k jedinému dochovanému pozůstatku opevnění starého města, věži Hlásce. Sloužila jako pozorovací a ohlašovací věž, poté jako vodojem pro kašnu na Husově náměstí a dnes je zde rozhledna.
Vrátíme se na náměstí, nad kterým se na 8 hektarech rozprostírá zámecký areál, jehož součástí je i klášter, kostel, hospodářské a administrativní budovy a jízdárna. S výjimkou II. světové války a éry komunismu byl zámek majetkem rodiny Lobkowiczů. V podzemí se nachází rozsáhlé sklepy, víno se zde pěstuje více než 400 let.
Objekt je na první pohled obrovský, tak ani nepřekvapí, že je v něm přes 200 místností a je považován za čtvrtý největší zámek v České republice.
Je možné navštívit jak zámek, tak Středočeskou galerii moderního umění v jízdárně, nebo se projít po zámeckých zahradách.
Cestou od jižních zámeckých zahrad procházíme kolem barokního špýcharu, neboli sýpky, před níž je umístěn sloup z roku 1721 se sochou sv. Jana Nepomuckého (patrona uchování zpovědního tajemství a šťastného návratu).
Z Riegrovy ulice zde modrá turistická značka odbočuje vzhůru ke Kratochvílově rozhledně. Václav Kratochvíl byl průkopník moderního hospodářství, regionální politik a organizátor veřejného života na Roudnicku. Mj. též zakladatel „Roudnické záložny podřipské“, k jejímuž 60. výročí založení byla tato rozhledna postavena. Je volně přístupná a můžeme se pokochat výhledem na všechny roudnické památky, které jsme dnes viděli i na obzor s vrcholky Českého středohoří.
Kolem, opět barokní, kaple sv. Josefa (patrona umírajících a dobré smrti) se Jungmannovou ulicí dostáváme do místa, kde jsme naše putování začínali a upřímně řečeno, nožičky máme pěkně uchozené.
Snad se vám roudnické památky na přiložených fotografiích, i přes nepřízeň počasí, za které vznikaly, budou líbit.
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz