Proč jste se vlastně rozhodla natočit film z muzikálového prostředí?
Cítila jsem potřebu vypsat se z toho všeho, co jsem zažila během zkoušení muzikálů Tajemství  a Krysař. V Divadle Kalich jsem strávila spoustu času, myslím, že se mi za tu dobu podařilo důkladně poznat prostředí, o němž vyprávíme. Byl to takový přetlak emocí, že jsem po práci na Tajemství prostě musela sednout a psát.

A kde jste našla inspiraci ke kriminální zápletce příběhu?
Shodou okolností jsem se v té době seznámila s člověkem, co prošel kriminálem. Z jeho vyprávění se mi pak v hlavě zrodil tento motiv, který se jak pověstná červená nit táhne celým příběhem.

Jak na natáčení vzpomínáte?
Moc si z něho nepamatuji. Měli jsme všehovšudy dvacet natáčecích dnů, během nichž jsem žila jenom filmem. Natáčení muselo běžet jak na drátkách, protože jsme neměli žádnou rezervu – časovou ani finanční. Do dvou tří hodin do rána jsem řešila nejrůznější záležitosti a v sedm už jsem zase byla na place. Všechno kupodivu stoprocentně klaplo. Ani nevím, jak je to možné. (smích)

Celý film vlastně vznikl neobyčejně rychle.
Ano. Scénář jsem měla hotový za tři týdny, a za pět měsíců od této chvíle byl hotový i film. Premiéra proběhla o tři měsíce později.

Původně jste ho prý točili jen jako radost pro kamarády.
Víte, znám spoustu filmařů, kteří nemají možnost točit. Dostat příležitost natočit celovečerní film je malý zázrak. Abychom se s kameramanem Tomášem Kobolkou vůbec k filmařině dostali, řekli jsme si, že spolu uděláme alespoň film na dvd a budeme ho pouštět kamarádům. Naštěstí se na mě usmálo štěstí při jednání s partnery, kteří se rozhodli Kvasku finančně podpořit, sami jsme do toho taky dali nějaké peníze a tak se nám otevřela možnost uvést film v kinech. Byl o něj zájem i ze strany distributorů.

Bylo od začátku jasné, že půjde o vaše společné dílo s Danielem Landou?
Já jsem Danovi ani neříkala, že píšu nějaký scénář, čekala jsem, až si toho sám všimne. To se pochopitelně jednoho dne stalo, ale četl ho až hotový. Sám pak řekl, že by k tomu rád napsal hudbu, což mě pochopitelně moc potěšilo a povzbudilo. Pokud jde o Danovu hereckou účast, původně jsme spolu byli domluveni na jinou, menší roli, ale nakonec to osud zařídil tak, že na něj vyšla poměrně velká úloha zhýčkané hvězdy Františka. Myslím, že je to tak dobře.

Jak se vám pak původní scénář přepisoval pro uvedení na divadle?
Bylo to hodně těžké, dokonce více, než jsem počítala. Divadlo má oproti filmu jiné požadavky, filmem řeknete mnohem víc v daleko kratším čase. Takže mě čekalo rozhodnutí, které dějové linky zúžit a které úplně zrušit, určitá sdělení jsem musela přepsat na jiné postavy. Řekla bych, že výsledek je úplně jiný a zároveň úplně stejný. Neztratily se pocity, z nichž jsem se chtěla vypsat, ani nic z toho, co jsem zamýšlela filmem říci, ale celé je to postavené jinak.

Změněný je i název. Proč se z Kvasky stala Touha?
Film se jmenuje podle nápoje, který si vyrábějí vězni, ale ten v novém příběhu už nefiguruje. Na druhou stranu mohu prozradit, že například hlavnímu hrdinovi přibyla rodina cirkusáků, v níž vyrůstal.
 
Ano, chci, aby Touha byla tanečním představením. Miluji tanec na jevišti
a mám pocit, že v současných muzikálech mu není dáván dostatečný prostor, že je zkrátka braný jen jako doplněk, aby se neřeklo. Já počítám s mnohem více tance, představuji si i scény ryze taneční, chci zapojovat step. Proto také spolupracuji s choreografem Pavlem Strouhalem, který patří k absolutní špičce. Zkusíme to. Myslím, že tu ještě nic takového nebylo.


Z toho je patrné, že budete mít velké nároky na herce. Do jaké míry bude obsazení Touhy vycházet z Kvasky?
Nedržíme se záměrně obsazení filmu. Stáli jsme o Lucii Vondráčkovou
a Jiřího Korna, protože jsou přesně tím, co hrají i v našem příběhu – muzikálovými hvězdami, za něž jsou považováni zcela právem. Jsou tu prostě nejlepší a já jsem moc ráda, že do toho s námi oba jdou. Stejně jako několik dalších herců, které vždycky ráda přizvu ke spolupráci, protože si navzájem vyhovujeme a protože to jsou herci všestranní. V tomto představení klademe stejný důraz na herectví, zpěv i tanec, u žádné z těchto složek nemůžeme přivírat oči. Čekají nás tedy náročné konkurzy. Jak doufám, dokážou nám, že tu už existují herci, kteří všechny tři disciplíny suverénně zvládají.

Kolik hudby a písňových textů bude muset Daniel Landa pro divadlo ještě dopsat?
Některé melodie a texty jsou hotové z filmu, ale ještě je na tom spousta práce, vždyť vznikne zbrusu nový muzikál. Takže Dan má toho před sebou opravdu hodně.


Děkujeme za rozhovor.