Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Patnáct českých a slovenských renomovaných spisovatelů a umělců se zamyslelo u šálku kávy nad slovem touha a vznikl zajímavý projekt: Příběhy ve znamení touhy.
Vy se tak můžete těšit na originální roztoužené příběhy z pera Jaroslava Rudiše, Haliny Pawlowské, Sáry Saudkové, Kláry Mandausové, Tomáše Hanáka, Kateřiny Janouchové, Ivy Frühlingové, Marka Šindelky, Tamary Heribanové, Evy Urbaníkové, Jozefa Heribana, Kristiny Farkašové, Jozefa Banáše, Olgy Feldekové a Michala Hvoreckého.
Spojení kávy a touhy rozhodně není náhodné. Pro mnohé z nás patří k životu touha stejně jako lahodný šálek kávy, jak dokládá herec Tomáš Hanák: „Každý můj den začíná kávou. A došlo to dokonce tak daleko, že si někdy udělám kávu i před spaním. Le café - c´est mon Amour.“
Halina Pawlowská se vyjadřuje ještě otevřeněji: „Káva je báječný důvod, proč se sejít s kamarádkou, káva se hodí jako alibi, když se mi nechce něco dělat, káva je báječná záminka, když si chci hrát na cudnou a nechci otevřeně říct "pojď se se mnou milovat“. A proč tak strašně moc kávu miluju? Protože nemá žádné kalorie!"
Vy se tak můžete těšit na originální roztoužené příběhy z pera Jaroslava Rudiše, Haliny Pawlowské, Sáry Saudkové, Kláry Mandausové, Tomáše Hanáka, Kateřiny Janouchové, Ivy Frühlingové, Marka Šindelky, Tamary Heribanové, Evy Urbaníkové, Jozefa Heribana, Kristiny Farkašové, Jozefa Banáše, Olgy Feldekové a Michala Hvoreckého.
Spojení kávy a touhy rozhodně není náhodné. Pro mnohé z nás patří k životu touha stejně jako lahodný šálek kávy, jak dokládá herec Tomáš Hanák: „Každý můj den začíná kávou. A došlo to dokonce tak daleko, že si někdy udělám kávu i před spaním. Le café - c´est mon Amour.“
Rozhovor
s paní Evou Urbaníkovou nejen o kávě a touze
Co se vám jako první vybaví, když se řekne slovo touha?
Eva Urbaníková: Pocit, ktorý člověka zaplaví, keď sa túžba naplní.
Když jste dostala nabídku napsat příběh s tématem ve znamení touhy, měla jste hned jasný námět nebo jste o něm musela delší dobu přemýšlet?
Eva Urbaníková: Trochu som premýšľala. Niekedy totiž robíme věci, po kterých túžia naši blízki a až veľmi neskoro si uvědomíme, že předmět ich túžby nás vôbec nezaujíma. Aj keď sa správame inak.
Vaše povídka se jmenuje Ten, co si mě zaslouží. Inspirujete se tedy jako vždy svým vlastním životním příběhem?
Eva Urbaníková: V tejto poviedke môj život nie je. Ale je tam život niekoho, koho poznám. Velmi dobře.
Eva Urbaníková: V tejto poviedke môj život nie je. Ale je tam život niekoho, koho poznám. Velmi dobře.
Eva Urbaníková: Ak máte na mysli rozpad môjho manželstva, to už bolo pekne dávno, osobne mám pocit, že v praveku. Obaja si žijeme v nových fungujúcich vzťahoch. Rozhodne sa při písaní nevyhýbam žiadnej téme, nevere už vôbec nie. Patrí k životu.
Všimla jsem si, že název povídky je uveden v češtině. Bojíte se tedy, že čtenářky by povídku ve slovenském jazyce nečetly?
Eva Urbaníková: Ja som ju celú aj s názvom písala po slovensky. České čitateľky radšej čítajú v češtine, aj slovenských autorov a mne to nijako výrazne neprekáža, keď sa moje knihy alebo povídky prekladajú.
Jaký je váš vztah ke kávě?
Eva Urbaníková: Veľmi pozitivny. Dopoludnia pijem kapučíno, popolední čiernu s troškou cukru.
Velmi vám děkuji za rozhovor. A na závěr ještě jedna otázka: Jaká prostředí byste doporučila čtenářkám ke čtení vaší povídky? Měly by si uvařit šálek dobré kávy nebo si raději vyjít někam do přírody?
Eva Urbaníková: Poviem to takto – ako autorke by sa mi najviac páčilo, keby při čítaní tej povídky ženy úplne zabudli na to, kde sú a keby im káva, ktorú majú v šálke, vychladla…
Ukázka z povídky Evy Urbaníkové: Ten, co si mě zaslouží
Když tak nad tím přemýšlím, je možné, že za všechno může moje máma.Při vší úctě, kterou si ženy zaslouží, protože nám dají život a pak se o nás starají několik nezbytných let – to ona ve mně všechno zakořenila. Zakódovala mě svými nenaplněnými sny, každou mou buňku nakazila svým přesvědčením, zkrátka mě celou zmagořila. Celé moje dětství a celé mé mládí mi vtloukala do hlavy, že můj život musí být jiný než ten její. Že muž, kterého si vyberu, nemůže být jen tak někdo, musí být dokonalý po všech stránkách. Musí mě nosit na rukou. Být pro mě vším. Být Supermanem.
Zdroj, foto: Káva ve znamení touhy.cz
