Rozhovor s Pavlem Novým – novou posilou seriálu Sestřičky

Moc pěkná, jen se na mě podívejte. Jmenuju se tu Cach. Určitě mám i křestní jméno, ale neshodli jsme se na něm. Říkají mi tady Břetislave, ale i Bořivoji a „pane doktore“. Zatím jsme to nevyřešili a děláme v tom divákovi binec. V každém případě to není doktor, ale inženýr ekonomie, poměrně vzdělaný člověk. Hraju tady celkem nezvyklý obor.

Je tady proto, aby pomohl, nebo možná naopak zkomplikoval, to se ještě neví, vyšetřování Nadi Hartmanové, kterou hraje Daniela Kolářová. Nevěděl jsem zpočátku, že to bude vážný, dělal jsem to na zábavu, ale najednou přituhuje a přituhuje.

S Danou Syslovou se sice potkáváme na různých natáčeních, ale neznáme se zase tak dlouho. Před patnácti lety jsme se potkali při natáčení poprvé. Předtím nikdy, vlastně jednou, kdysi v klubu ABC v dobách, kdy jsme to táhli noční Prahou, kdy byly na Václaváku otevřené buď jen stánky s buřty, nebo jeden nonstop, kde dobře vařili, nebo divadelní kluby. A Danielu Kolářovou jsem tady potkal po čtyřiceti letech.

Ne, nebo možná někde v nějakém divadelním klubu, to nevím, ale při práci ne. A naše seznámení jí vůbec nechci připomínat, protože to pro ni zřejmě bylo trauma. Podle mě nic tak blbýho do té doby nezažila.

Seznamoval nás opravdu svérázným způsobem režisér Hynek Bočan při natáčení filmu Pytláci. Já jsem tam hrál takového podivného člověka, tatínka mi hrál Josef Somr a maminku, která mě měla ve třinácti, Jana Hlaváčová. A na konci toho filmu jsme s Danou skončili spolu. Jenomže ta poslední scéna se točila jako úplně první a Hynek Bočan nás strčil rovnou do postele. Přišel jsem županu do ateliéru, Dana už tam čekala, držela si deku pod bradou, byla celá nervózní. Sotva jsme se představili, strčil mě k ní. Od té doby jsme se neviděli. Až tady.

Předevčírem jsem při procházce upadl na ledu. Vykloubil jsem si rameno a narazil zápěstí.

Pomáhají mi do kostýmu a hraju s tím. Zapracovali jsme do děje, že jsem upadl na ledu.

Já celkem v pohodě. Jsem doma, dodělali mi sluneční elektrárnu, budu soběstačný s elektřinou. Nosím roušku, dodržuju odstup a chovám se vstřícně k ostatním lidem. Když přijdu domů, umyju si ruce, jak mě naučila moje máma. Jsem na to zvyklý. Nestěžuju si. Mám důchod a točil jsem na Slovensku, tam jsem dokonce dostal normální peníze, eura. Jsou na tom lidé podstatně hůř, nedovedu si představit, že bych dělal v pohostinství nebo provozoval fitko. Obdivuju tyto lidi, že ještě drží pohromadě.

Ne, a dokonce ani nikdo z mé rodiny. Mám za sebou asi dvanáct testů, dvanáct negativních. Trochu spoléhám na to, že mám díky otužování dobrou imunitu.

Že s otužováním se začíná v létě, v zimě by je to mohlo stát život. Teď je to móda, tak se tím začali chlubit. Ale není na tom nic moc k chlubení. Nevím, proč se koupou ve Vltavě. Tam jsem se koupal jednou kvůli filmu Bába z ledu – a ta voda tam tak smrdí… Nevím, proč bych do ní dobrovolně lezl.

Tohle jsou zimní kraťasy. Jednou mi omrzly uši, ale to bylo minus 30, a nohy mi ještě neomrzly. Otužuju se od dětství. Vyrůstal jsem na Šumavě, pořád jsme lítali venku – taky co doma, tam po nás chtěli, abychom uklízeli, a to nás nebavilo. Chytali jsme v mrazech pstruhy, spadl jsem do pivovarského rybníka, propadl se se mnou led. Myslíte si, že jsem se šel domů převléknout? Ne, ty tepláky se na mně zlomily.

Mít se skvěle, skvěle, skvěle, a ať už jde virus do prdele. Čekám na očkování. Připravovali to odborníci, ale bohužel se jim do toho teď pletou politici.

Charakteristika postavy Cacha

Cach je profesor ekonomie, který vstoupí do života Nadi (Daniela Kolářová). Naďa v něm vidí naději a cestu k vyřešení vlastního rodinného případu. Je si jistá, že smrt jejího syna nebyla náhoda, a Cach, shodou okolností tchán padoucha Havleny (Kamil Halbich), by jí mohl nevědomky pomoci případ konečně rozplést. Naďa se proto rozhodne tajit svoji skutečnou identitu a za sebe nastrčí kamarádku Jarku (Dana Syslová). Prokoukne Cach Nadinu lest? A podaří se Nadě s jeho pomocí odhalit skutečné okolnosti synovy smrti?