Předpovědi počasí patří k nejsledovanějším zprávám. Často pak lamentujeme nad meteorology, když se jejich numerické modely mýlí a místo krásného dne přijde bouřka. (Někteří z nás proklínají meteorology i v případě, že delší dobu předpovídají například lijáky a ono skutečně lije. :-) Ale oni přece jen předpovídají, počasí nevymýšlejí.) Proč se „ti lajdáci“ tak často pletou? Předpovídání počasí je velice složitá disciplína!!! Ovlivňuje ji řada činitelů – teplota, tlak, čistota ovzduší...a to nejen v oblasti, pro kterou se předpověď počítá, ale také v širokém okolí. Vliv má i rotace Země a tak dále. A celý tento systém je navzájem silně propojen. I ta nepatrná odchylka může během pár dní zapříčinit dramatickou změnu ve výsledku. Jak? Krásný (i když částečně obrazný) příklad předkládá teorie chaosu tzv. motýlím efektem: Nad Pekingem zatřepe motýl křídly, tím rozproudí molekuly vzduchu ve svém okolí...a o padesát kilometrů dále vznikne za tři dny bouřka. Takové detaily samozřejmě není možné do výpočtu předpovědi zahrnout, proto lze s jakž takž vysokou pravděpodobností předpovídat jen na několik dní dopředu.
Z toho vyplývá, že nás může kdykoliv a kdekoliv překvapit takřka cokoliv.
Například? Častým jevem nad naší republikou jsou bouřky. Některé mohou mít v průměru i desítky kilometrů. A věděli jste, že blesk může udeřit i směrem nahoru? Bouřky se samozřejmě objevují nejčastěji v létě, při „správných“ povětrnostních podmínkách však mohou udeřit i v zimě. Samostatnou kapitolou pak je blesk kulový, o kterém nevíme takřka nic - až na to, že to určitě není blesk. Dokáže neuvěřitelné věci – umí prostoupit oknem domu, aniž by je poškodil, spálit na vzdálenost mnoha metrů a jindy neublíží při přímém kontaktu s kůží. Větrné smrště a vichřice jsou častějšími hosty. Rekordní teploty, ať už letní tropická vedra nebo zimní holomrazy se objevují nepravidelně. Obecně můžeme říct, pokud k nám fouká vítr z východu a severovýchodu, přinese extrémní teploty. Naopak převládající proudění ze západu znamená většinou mírné zimy i léta. Z přírodních katastrof se nám téměř žádný rok nevyhnou povodně. Na jejich vznik však nemá vliv jen počasí, ale také činnost člověka – regulace vodních toků, míra zpevnění povrchu, odlesnění, zemědělství...
Počasí je na území naší republiky monitorováno více než sto let. To nám poskytuje poměrně dobrou informační základnu pro výpočet statistik. Víme, že se mění v několikaletých cyklech – střídá se období velkých výkyvů s mírnějším počasím, množství srážek i extrémní projevy počasí. Od nepaměti se lidé pokouší je ovládat – zatím bez valných výsledků. A možná je to tak dobře - dodává nám to do stereotypu všedních dní moment překvapení...
Agrant - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz