Tento novodobý jev už stihl inspirovat i uměleckou tvorbu. Originalita prasklin dokázala oslovit malíře a fotografy. Ti oceňují zejména jejich nenapodobitelnost, zdánlivou chaotičnost a nahodilost, vytvářející jedinečné struktury. V prasklinách nalézají umělci pravdivý otisk osobnosti majitele telefonu a skutečnou originalitu, která je v moderní době velmi vyhledávaným tématem.

„Tohle téma je ve vzduchu. V dnešní době jsme až příliš fixovaní na svůj mobil, trávíme s ním více a více času, a někteří ho dokonce vnímají jako svého miláčka. Jeho případnou ztrátu či rozbití pak nesou velmi těžce, vykolejí je to a cítí se osamělí. Sám jsem to zažil několikrát a vždy, když se mi rozbil displej, jako by se něco ve mně zlomilo. Náš telefon o nás ví skoro všechno, je to taková malá osobní černá skříňka. V prasklinách je kus vanitas, marnosti, a tam vidím zásadní spojnici se svojí tvorbou a tématem,“ říká akademický malíř Aleš Růžička.
Rupturalismus si postupem času získává stále větší a větší ohlas a vliv. Svou podstatou oslovuje i nejširší veřejnost. Každý člověk se s ním dokáže ztotožnit. Mobilní telefon se stal nedílnou součástí našich životů. Chodíme s ním spát, vstáváme s jeho vyzváněním a je svědkem našich každodenních emocí. Zkušenost s rozbitým displejem má takřka každý druhý držitel mobilního telefonu. A ruptury jako odraz lidské duše a nashromážděných emocí, které se destrukcí dostaly na povrch, nás nepřestávají fascinovat.
Zdroj, foto: Aleš Růžička