-Komerční sdělení-
Průjem se zvláště u malých dětí vyskytuje poměrně často a vždy je velmi nepříjemný. Pokud ale dodržujeme správné zásady, daří se jej ve většině případů rychle vyřešit.
Průjem samotný nebývá sám o sobě až tak vážným stavem. Toto ale platí jen do chvíle, kdy se v jeho důsledku dostaví dehydratace. Poté začíná boj o čas! Terapie průjmů je založena na včasné rehydrataci, tedy doplnění tekutin adekvátními rehydratačními roztoky. Hlavními cíli je zabránění rozvoji závažné dehydratace a omezení rozsahu poškození střevní sliznice, a tím rizika rozvoje chronických průjmů.

Množství tekutin závisí na věku dítěte – základní potřeba tekutin pro kojence je přibližně 150 ml/kg/den, u batolat pak 100 až 120 ml/kg/den a s věkem dále klesá. Při rozvoji závažné dehydratace je nutné podávat infuzní léčbu.
A kdy hovoříme o průjmu?
„Tehdy, pokud má dítě tři a více stolice denně. Často je ale pro rodiče nápadnější náhlá změna vzhledu stolice, která bývá kašovitá až vodnatá. Akutní průjmová onemocnění jsou v naprosté většině infekčního původu, bývají proto často doprovázena dalšími příznaky, jako jsou zvracení, horečka, bolesti břicha, případně i hlavy, svalů a kloubů.“, říká MUDr. Jakub Pecl z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno. „Krátce trvající průjem je u dětí ve většině případů důsledkem virové infekce střevní sliznice. U dospělých projde denně střevem velké množství tekutin, 7 až 10 litrů vody. Běžně se 98 % těchto tekutin postupně vstřebá, část se formou trávících sekretů vyloučí zpět do tráveniny ve střevě. Při průjmu je ale tento koloběh tekutin narušen. Viry nebo bakteriemi poškozená střevní sliznice nevstřebává dostatečné množství vody z tráveniny. Zánětlivě změněná střevní sliznice naopak hojně ztrácí tekutiny do střevního obsahu a dojde k častému vyprazdňování řídké stolice.“
Pro navození opětovné „rovnováhy“ ve střevech jsou vhodná probiotika, živé zárodky „přátelských“ bakterií anebo kvasinek, které jsou různými mechanismy prospěšné pro zdraví lidského organismu. Jedním z důležitých mechanismů, kterými probiotika napomáhají udržovat střevo ve zdravé rovnováze, je „soutěžení“ o životní prostor ve střevním obsahu s bakteriemi, které mohou způsobovat průjmy. Probiotika můžeme přijímat ve stravě – například v nepasterizovaných, zvláště pak fermentovaných mléčných výrobcích, v kysaném zelí. Nebo je můžeme užívat ve formě volně prodejných potravinových doplňků.
Řada celosvětových studií naopak prokázala účinnost probiotik (zejména různé druhy laktobacilů a bifidobakterií, například Lactobacillus Rhamnosus) v prevenci a léčbě průjmů u dětí. Nevýhodou probiotik je, že začínají „zabírat“ nejdříve za 2 až 3 dny. Jejich úloha spočívá především v obnově přirozené střevní mikrobioty, nikoliv v okamžitém řešení akutního průjmu.
Pro tyto účely jsou na trhu přípravky obsahující tanát želatiny, který obnovuje fyziologickou funkci střev ve třech krocích. V praxi do značné míry vystřídal dříve tolik používané živočišné uhlí a diosmektit působící stejně jako probiotika za 2 – 3 dny.
„Tasectan DUO je zdravotnický prostředek. Pečlivě čtěte návod na použití.“
Tanát ochraňuje střevní stěny a další orgány před toxiny vytvořením ochranného filmu ve střevě, neutralizuje zánětlivé procesy ve střevě a eliminuje škodlivé látky ve střevě tím, že podporuje jejich rychlejší odchod z těla. Lze ho podávat dětem od narození.
Zejména pro malé děti, ale také pro dospělé s chronickým průjmem, je výborná kombinace tanátu želatiny se směsí deaktivovaných tyndalizovaných mléčných bakterii – tedy probiotik.
Tyndalizované bakterie jsou speciálně sterilizovány opakovanými cykly tepla a vlhka. Tyto bakterie mají velkou schopnost přilnout ke střevní sliznici, výborně brání přilnutí patogenních (“špatných”) bakterii ke sliznici a tím vším obnovují epiteliální bariéru a podporují obnovu fyziologické střevní mikrobioty. Tyto speciálně upravené probiotika jsou bezpečnější hlavně pro starší pacienty, imunosuprimované či předčasně narozené děti.
U všech onemocnění je vždy nejlepší prevence. Proto:
• Ovoce a zeleninu, které není možné oloupat, před konzumací pečlivě omyjte.
• Vejce a veškeré produkty z nich pečlivě tepelně upravte. Sami si doma nepřipravujte jídla ze syrových vajec (například zmrzlinu, vaječný koňak apod.).
• Na porcování masa použijte jeden nůž a jedno prkénko, na kterém pak nekrájejte jiné potraviny. Utěrky potřísněné krví co nejdříve vyperte.
• Maso nerozmrazujte v mikrovlnné troubě, ale vyndejte jej s dostatečným předstihem a nechejte rozmrznout při pokojové teplotě.
• V létě se vyhýbejte stánkům s rychlým občerstvením, ve kterých nemáte zaručenu čerstvost a nezávadnost použitých potravin.