Že jsou děti chytré, o tom se za poslední dva měsíce a šest dní přesvědčuji dnes a denně, ale co dokáží v nějakých dvou měsících vymyslet? To mě zaráží!
Naše beruška teď druhou noc krásně spinkala. Nakojila jsem kolem desáté a pak až v šest ráno, takže měla během spaní spoustu času „přemýšlet“ a taky vymyslet! Včera ráno jsem ji nakojila z pravého prsu a dala ji ještě k levému, zda se chce dopít..., začala brečet, tak jsem usoudila, že asi nechce, že spíš potřebuje krknout. Další kojení měla pít prvně z levého. Dala jsem ji tedy k prsu a opět začala brečet. To už mě zarazilo. Napadlo mě bříško... Tak jsme namasírovali, stoličku zrovna před tím měla, barva a konzistence normální, trochu si prdla, nezvracela, teplotu neměla, tak jsem ji k prsu dala znovu a opět pláč. To už mě napadalo, zda ji něco nebolí na té straně, kde leží, když ji přikládám. Tak jsem všechno omačkala, ouško zkontrolovala, všechno v pohodě. Ještě mi blesklo hlavou, zda to nemůžou být zuby? Ale v jejím věku...? A hlavně by se prořezávaly prvně přední a nebolelo by ji to vzadu na tváři. Dala jsem ji tedy k druhému prsu, abych viděla, zda má chuť k jídlu a ještě u něj ani pořádně nebyla, a už jsem ji měla zakouslou jako klíště a cumlá..., chuť k jídlu tedy má dobrou...
Vtom mi to došlo! Levé prso mi spouští rychleji, na začátku se jí z něho hůře pije, takže vymyslela, že chce jen to pravé... Myslela jsem si, že ji opiju rohlíkem a přiložím k levému prsu tak, aby ležela na stejném boku, jako když pije z pravého. Jo, prdy vody, babičko..., nevím jak, ale poznala to a zase pláč. No nic, říkám si, jen na jednom prsu ji nenechám, to se musí zatrhnout zavčas, prostě je na řadě levé a pokud máš hlad, vezmeš si levé... Byl to asi čtvrthodinový boj. Viděla jsem, že už je vážně hladová, ale ležela vedle bradavky a řičela jako pavián. Když zjistila, že nereaguju a nechávám ji ležet, jak je, začala mi koukat do očí. Vždy, když jsem se na ni podívala, spustila koncert, podívala jsem se jinam, přestala a jen na mě koukala. Vyloženě říkala „JÁ CHCI TO DRUHÉ!“ Když ani tohle vysvětlování nezabralo a mamka to vůbec nechtěla pochopit, tak mi to začala ukazovat ještě názorněji. Chytla prso, ani se nepřisála, jen ho olízla, vyplivla a zakňourala. Byl to vážně boj nervů a rezonujících ušních bubínků, ale nakonec se přisála. Takhle vztekle jsem ji ještě pít neviděla... Zavřené oči, zaťaté pěstičky...
Večer se to opakovalo, ale poté, co jsem ji dala hladovou do postýlky a za 10 minut jí prso opět nabídla, tak ho krásně vypila a pak jsme ještě zkusily zaprotestovat, ale taky to nemělo dlouhého trvání a krásně se napila. Po našich zážitcích mě docela děsí představa, s čím přijde v patnácti, když ve dvou měsících vymyslí takové věci...
ChytráŽena.cz