Hanami je bezpochyby jeden z nejkrásnějších japonských svátků. I když nepatří mezi 14 oficiálních dnů, ve kterých většina obyvatel nemusí do práce, jeho obliba tím nikterak neutrpěla. Pozorování květin (což je volný překlad názvu hanami) rozšířené napříč všemi vrstvami japonské společnosti. V parcích pod rozkvetlými sakurami uvidíte šéfy velkých nadnárodních firem hned vedle dělníků z továrny.

Pokud se zeptáte kteréhokoliv Japonce na původ svátků hanami, bude vám tvrdit, že jde o prastarý zvyk původem ze Země vycházejícího slunce. Není to ale tak jednoznačné. Některé teorie tvrdí, že hanami vymysleli Číňané a do Japonska se dostalo někdy v osmém století našeho letopočtu za vlády dynastie Tchang, jejíž politika ovlivnila Japonsko i v mnoho jiných směrech.

Než přišly sakury...

Zajímavé je, že původní objektem estetického zájmu nebyly třešně, ale slivoně a vistárie. Zvláštní přízni se těšil speciální druh čínské švestky ume, kterou dnes řadíme spíše někam k broskvoním. To se změnilo poté, co v 11. století vynikající spisovatelka jménem Murasaki Šikibu věnovala celou kapitolu svého objemného románu Příběh prince Gendžiho císařské oslavě „pod květy třešní.“ Od té doby jsou křehké sakurové květy symbolem všech květin a popularitou je může zastínit snad jen vznešená císařská chryzantéma.

Symbolika sakurového květu se v Číně a Japonsku zřetelně liší. Zatímco pro obyvatele Říše středu byla sakura synonymem pro ženskou krásu a lásku, obyvatelé Čtyř ostrovů spatřují v těch samých květech připomínku pomíjivosti života a pro jejich lepší pozorování nechali v parcích a zahradách vystavět speciální sakurové pavilóny. Japonští básníci přirovnávají sakurou květy k oblakům, díky jejich povaze tvořit nadýchané jemné shluky květů.

Není bez zajímavosti, že sakura byla symbolem samurajů a za druhé světové války si muži jdoucí do bitvy malovali na své stroje stylizované sakurové květy, nebo s sebou nosili čerstvě utržené sakurové snítky. Spatřovali v ní vidinu sice krátkého, zato však velkolepě zakončeného života.

Vyznáte se v sakurách?

Jestliže stejně jako Japonci rádi fotíte detaily sakurových květů, určitě byste rádi věděli, ke které odrůdě právě fotografovaný strom patří. Načrtnu vám tedy alespoň tři nejčastější. Velmi oblíbeným kultivarem sakury je Somei Yoshino. Její květy se zblízka zdají bílé, ale když se na strom podíváte zdálky, postřehnete lehce narůžovělý nádech. Květy opadají asi týden před vypučením listů, proto se strom zdá být celý bílý. Odrůda Yaezakura se vyznačuje velkými květy se sytě růžovými okvětními lístky a Shidezakura má větve převislé podobně jako smuteční vrba.

Třešní se ale z okrasných sakur nedočkáte. Sakura je prý rozený aristokrat. Její úlohou je potěcha očí i duše, nemusí už tedy plnit košíky trhovců ovocem. Zato sakurové dřevo je výborným materiálem pro výrobu razítek, podnosů, stolů či šachovnic a ozdobně vyleštěná dýha se používá k výzdobě drahých skříněk a šperkovnic.