Uvázala Sama na svém místě. Byl zvyklý sedávat naproti vchodu do obchodu tak, aby viděl na lidi. Uvázala ho k lampě, jak byla zvyklá, vzala nákupní vozík a se slibem, že při nákupu bude myslet i na psíka, odešla. Nevím, jak u vás, ale v našem nákupním středisku je stálá fronta na uzeniny. Ať přijdete v jakoukoli otvírací hodinu, musíte si vystát frontu, protože v jedné řadě musíte stát na sýry, maso i uzeniny. Marcela, má kamarádka, se rozhodla koupit nějakou šunku pro sebe i pro svého zvířecího mazlíčka, a tak se do řady postavila. Musela, dala slib. Pak ještě nějaké drobnosti, pečivo, nějaký jogurt a čekala ji další řada u pokladen. Ta nebyla, naštěstí, tak velká.   

A tak se dostala před obchod. Zamířila přímo k lampě, u které byl uvázaný její pes. Sam tu ale nebyl. Nebylo tu ani vodítko. Pes by se sám neodvázal. Musel ho někdo sebrat. Marcely se zmocnil strach. Její oddaný, starý pes. Její kamarád. Chvilku běhala, ptala se lidí, jestli někdo Sama neviděl. Potkala i pár známých, kteří Sama znali, ale ani ti si ničeho nevšimli. Zaběhla na informace obchodního domu, jestli náhodou o ničem nevědí. Nevěděli. Sam byl na ní závislý. Vydala se k domovu. Třeba ho někdo z hloupého žertu odvázal a pustil. Pes by trefil domů.           

Před domem ale pes nebyl. Tak Marcela zavolala na policii. Když zjistili, kde se pes ztratil a v kolik přibližně hodin, hned věděli, o co se jedná. Marcelu odkázali na útulek, kam jejího psa odvezli městští strážníci. Prý byl bez dozoru uvázán před nákupním centrem příliš dlouho, bez vody a jídla, a tak si mysleli, že ho někdo opustil. Marcela se nezmohla ani na to, aby jim vynadala. Zdůraznila jen, že šla, jako obvykle, nakoupit. A do obchodu s ní pes nesmí. Sam byl u obchodu zvyklý čekat a jen chvilku předtím měl žrádlo i vodu, kterou mu dala v parku. Nic mu před obchodem nedává, protože má strach, aby mu někdo do toho něco nepřimíchal, třeba jed.

Následně si Marcela Sama vyzvedla v psím útulku, kde musela zaplatit příslušnou sumu za to, že tam pes byl. I když oponovala, že psa tam sama neumístila, ale byl jí de facto ukraden, nebylo jí to nic platné. Buď zaplatí, nebo tam pes zůstane. Zaplatila by mnohem víc, jen aby své zlatíčko měla zase doma.    

I dnes, a to uplynula řada měsíců, to považuje za obrovské příkoří. O psa se dobře stará. Chápe lidi, kteří jsou rozhořčení nad těmi, kteří psa přivážou u obchodu v mrazu a pes trpí. Její Sam v zimě u obchodu nikdy nečekal. Nebyl ani na přímém slunci, na jeho místě mu bylo dobře.

Je pravda, že od té doby Sama nikde neuvázala. Je ale také pravda, že při svém pracovním zatížení šla mnohokrát do práce bez svačiny, protože neměla jak si zajít nakoupit. Neměla zkrátka čas psa náležitě vyvenčit, vrátit domů a ještě si skočit na nákup. Přednost měl její věrný Sam.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10