Někomu se toto místo může zdát senzační a někomu strašidelné. Hřbitovní kaple s kostnicí se ve středověku stavěly zcela běžně. V sedlecké kostnici se ale díky mnoha úpravám zachovalo takové množství lidských ostatků, které tvoří různé obrazce. Kostnice v Sedlci u Kutné Hory je prý nejnavštěvovanější památkou Středočeského kraje.

Kostnice je vlastně podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých. Původně byl kostel částí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného kolem roku 1142. Kostelík tvoří dvě kaple postavené nad sebou podle jeruzalemského vzoru ve čtrnáctém století. Tehdy prý jeden sedlecký opat navštívil Jeruzalém a přivezl odtud hlínu z haheldamského pole, kterou potom rozprášil na hřbitově v Sedlci. Hřbitov byl nazýván Svatým polem a každý zde chtěl být pohřben. Pohřbívalo se zde i v době, kdy město postihl mor a během husitských bojů.

V patnáctém století byl hřbitov zrušen a kosti byly uloženy v podzemní kapli. Poloslepý sedlecký mnich je očistil a seskládal do pyramid. V osmnáctém století byl kostelík přestavěn ve stylu barokní gotiky Blažejem Santinim  Aichlem. Později se hřbitovní kostelík dostal do držení rodu Schwarzenberků  z Orlíka. Ti povolali stavebního mistra Františka Rinta, který měl udělat vnitřní úpravy kaple. On pojal výzdobu zcela mimořádně – z kostí a lebek, které tu byly složeny do pyramid. Kosti vydezinfikoval, vybělil vápnem a začal tvořit. Nejdříve jen jednoduché tvary a různé ornamenty. Potom ale sestavil kostěný lustr nebo Schwarzenberský erb a další. František Rint je tedy považován za původního autora výzdoby kaple z lidských ostatků. Kostnice je prostě unikát. Pokud budete mít cestu do Kutné Hora, určitě ji navštivte.

A když už tu budete, tak se podívejte do Katedrály Nanebevzetí Panny Marie, prý druhou nejnavštěvovanější památkou v kraji. Stavba katedrály byla zahájena kolem roku 1280 v gotickém slohu a trvala asi čtyřicet let. Je první katedrálou postavenou v Čechách a jednou z největších. Postavit ji nechali sedlečtí cisterciáci, kteří sem přišli na pozvání šlechtice Miroslava z Markvartic. Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn jako katedrální stavba s ochozem a věncem kaplí. Během husitských válek katedrála vyhořela. Obnovena byla až na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století za opata Jindřicha Snopka. Jan Blažej Santini zde uplatnil sloh barokní gotiky, který tehdy neměl v Evropě obdoby. Za císaře Josefa II. cisterciáci odešli do jiných ústavů a kostel byl odsvěcen. Dočasně se využíval jako sklad mouky a poté tabáku.

Po dlouhodobé rekonstrukci v posledních letech je katedrála opět přístupná veřejnosti. Vrátila se sem vzácná sedlecká monstrance z dílny Petra Parléře. Návštěvníci zde mohou zhlédnout film o historii katedrály. Je zde k vidění také mnoho barokních obrazů od Michaela Willmanna a Petra Brandla. V době jarní rovnodennosti je zde možné pozorovat úžasnou hru slunečního světla. Paprsek zapadajícího slunce putuje několik minut přes hlavní oltář.

Od roku 1995 je Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostnice zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10