Před tím, než děti necháme samostatně využívat tato zařízení a pohybovat se na Internetu, doporučujeme zavést pravidla, která bude celá rodina respektovat a dodržovat. Dodržování několika jednoduchých zásad týkajících se zabezpečení mobilních zařízení i bezpečné komunikace obecně je základem toho, aby se naše děti naučily využívat výhody mobility ve svůj prospěch a vyhnuly se úskalím, která s tím souvisejí.
1. Chránit si soukromí – stejně jako v reálném životě nemají děti říkat cizímu člověku kde bydlí, co budou odpoledne dělat nebo kdy nebude nikdo doma, i na sociálních sítích a na Internetu obecně by neměly zveřejňovat žádná soukromá osobní data. S rozmyslem uvádět například na Facebook kde bydlí, kdy a kam pravidelně chodí na kroužky, co je baví – vždy je třeba se zamyslet nad tím, co o sobě sdělují veřejně. Zkuste dětem nabídnout, že se podíváte, co o nich na sociální síti vidí úplně cizí lidé, a vysvětlete, že na jejich profil se nedívají jen kamarádi.
2. Dodržovat obecná pravidla počítačové bezpečnosti – není to jednoduché, ale zkuste dětem vysvětlit, jak volit přístupová hesla. Je třeba volit jiná hesla než 1234, pravidelně je měnit, nepoužívat stejné heslo k různým službám a nikomu svá heslo neprozrazovat. Zvláště u menších dětí je na rodičích, aby nezapomněli na antivirový program s pravidelnými updaty, využití firewallu, či speciálních programů na odstranění škodlivého malwaru. Mnohé z těchto programů jsou pro domácí účely zadarmo.
3. Chránit svá data (nebo je alespoň zbytečně nenabízet ke zcizení) – ani dospělí si často neuvědomují, nakolik riskují při využívání nezabezpečených WiFi sítí, kde může mírně zkušený hacker s vybavením v řádu stokorun komunikaci poměrně jednoduše sledovat. Když už se do takovéto sítě přihlašujete, vyvarujte se využívání takových služeb, kde by mohlo být „odposlechnuto“ heslo, a následně zneužita identita – například web maily, internetové obchody, placené přístupy k různým zdrojům. Po návštěvě veřejné sítě je dobré ji z telefonu nebo tabletu odmazat.
4. Nebát se zeptat - děti by měly vědět, že nemají instalovat programy a vylepšení, pokud si nejsou jisty, co daná služba, hra, aplikace obsahuje, nebo co instalace obnáší. Měly by dávat pozor například u serverů nabízejících hry zdarma, protože při jejich stahování a instalaci mohou nainstalovat i nevítané hosty v podobě mallware nebo počítačových virů. A pokud nevědí, je lepší se zeptat, než zkoušet „co to udělá“.
5. Dbát o své věci - vysvětlete dětem, co mohou a nemohou na počítači dělat. Objasněte jim, proč není vhodné neomezeně pouštět na počítač své kamarády a jak lze zneužít jejich virtuální identitu.
6. Nebýt důvěřivý - je třeba dětem objasnit, proč nelze přijímat nabídky přátelství od lidí, které znají jen ze sociální sítě, nebo je o ně žádat. A už vůbec že není možné se s takovými lidmi scházet.
7. Nenechávat si problémy pro sebe – pokud děti někdo ponižuje, obtěžuje, pronásleduje, nebo jim dokonce vyhrožuje, mají se svěřit někomu, komu věří, nejlépe dospělému.
A na závěr obecně platná zásada – ideální je s dětmi hovořit – i o tom, co je potkalo ve virtuálním světě. Vědět, co je zajímá, na jakých sociálních sítích sdělují své zážitky, případně s čím si nevědí rady.
Zdroj, foto: Gopas