Šest rad, jak vybírat ovoce a zeleninu v obchodě

Plánujte a nakupujte s mírou

Dle Organizace pro výživu a zemědělství se až třetina celosvětově vyprodukovaného jídla vyhodí. Pro lepší představu, v Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok. Nemalou měrou se na tomto odpadu podílejí domácnosti, nejvíce jednočlenné. Plýtvání může omezit každý – už při nákupu. První rada pro nákup čerstvých potravin zní: plánujte, co budete vařit, a podle toho nakupte. Vyhnete se tak zbytečnému přihazování potravin, se kterými si nebudete vědět rady, a nakonec se vám zkazí. A jak všichni víme, nikdy nenakupujte, když máte zrovna hlad.

Třeba citrony, jablka nebo brambory vám ve spíži vydrží několik dní až týdnů. V ledničce se jejich trvanlivost sice prodlouží, ovšem na úkor kvality. Zhruba týden vydrží kořenová zelenina a banány s náznaky zelených stopek a špiček, ale u takových jahod nebo hroznového vína se jedná o pouhé 1-2 dny, obzvlášť když je kupujete na vrcholu zralosti. Bobulové ovoce je nejlepší spotřebovat co nejdříve po nákupu.

Do zásoby kupte nedozrálé

Perfektně zralé lokální ovoce a zelenina, které koupíte v jejich sezóně, je a vždy bude chuťově nejlepší. Jenomže celosvětově oblíbené je také exotické ovoce, které se většinou přiváží nedozrálé, jinak to ve větších objemech ani nejde. Ovšem většina tohoto ovoce vám doma po pár dnech v pokojové teplotě “dojde”. Například dokonale žluté a tvrdé banány nemají zdaleka tak dobrou chuť a obsahují hodně škrobu, který není pro trávení ideální. Nechte je doma dozrát natolik, že se na slupce objeví hnědé tečky. Je to důkaz správné zralosti, kdy se škrob přeměnil na jednodušší cukry. Banán je sladší, chutnější a lépe stravitelný. A avokádo dozrává dokonce pouze až po utržení!

Částečně vám doma ale dozrají třeba i tvrdá rajčata, broskve, švestky či meruňky. Ale neplatí to pro všechny druhy ovoce a zeleniny – nečekejte třeba, že vám doma dozrají papriky, bobulové ovoce nebo lilek.

Unavené kousky vynechte

Pokud už jsou v obchodě salát nebo bylinky ovadlé a paprika vrásčitá, nechte je tam, i když je cena lákavá. Již obsahují méně živin a postavení do vody jim pomůže jen částečně. Počítejte, že je nejspíš už druhý den budete muset vyhodit celé (nebo je hodně přebírat). A pak ta cena za Kg použitelné části již tak lákavá není.

Nakupujte po hmatu i nosem

Zkontrolovat, že ovoce není nahnilé nebo plesnivé u stopky, jsme asi všichni zvyklí. Ale kontrolovat se hodí i jinak – hmatem a čichem. Tady je pár triků:
•    Pomeranče i ostatní citrusy poznáte podle váhy. Těžší = šťavnatější. Podezřele tvrdé a v poměru k velikosti lehké většinou již mají sušší dužinu.
•    Obecně by při jemném stisknutí mělo ovoce klást odpor. Ovšem pozor, kontrola stiskem musí být skutečně citlivá, abyste ovoce nepromáčkli a nezničili.
•    Zelenina typu cibule, brambory, česnek by naopak měla být na omak dokonale pevná a tvrdá.
•    Nebojte se k plodům přičichnout. Jejich typická vůně také vypovídá o zralosti a plné chuti. Nejvíce je to patrné například u medového melounu nebo rajčat.  

Balenému se spíš vyhýbejte

Obzvlášť pozorně kontrolujte ovoce a zeleninu, které jsou balené. Balení totiž zamezuje přístupu vzduchu a takové ovoce a zelenina se často zapařují, brzy měknou a vodnatí a zkrátka vydrží méně než ty nezabalené. Pokud to nemáte v oku, často v balení přehlédnete vadu jako plesnivý kousek, který pak “nakazí” okolí a ovoce je pak zralé leda na vyhození. Když už si balené ovoce, zeleninu nebo bylinky koupíte, doma je z obalu ihned vysvoboďte.

Na velikosti záleží

Sahejte spíše po menších kusech, ukrývají totiž většinou koncentrovanější chuť než ty velké. To platí třeba o lilku, řepě, kedlubně či cuketě. Konzistence přerostlých kusů nebývá tak šťavnatá, ale spíše sušší a prorostlá vlákny u kedlubny nebo pěnová u cukety, kde by vám mohla vadit také semínka. Větší kusy také mívají tužší slupku.

A tip na závěr: Vyplatí se kupovat BIO?

BIO ovoce a zelenina se proti škůdcům neošetřují syntetickými pesticidy ani nejsou uměle hnojené. Neplatí všeobecný názor, že BIO ovoce a zelenina jsou malé a nehezké. Ovšem ekologičtí farmáři prodávají nejen výstavní kusy, ale také ty vzhledově méně atraktivní, kterým ale nechybí živiny ani chuť, čímž se opět dostáváme k menší míře plýtvání. Jsou pěstované tradičními, přirozenými způsoby, a proto chutnají přesně tak, jak by měly. K tomu je jejich nesporná výhoda to, že je můžete spotřebovat opravdu celé, včetně slupek, které jsou u konvenční zeleniny jinak chemicky ošetřené a přímo nevhodné pro konzumaci. Díky tomu, že jsou pěstované šetrně k životnímu prostředí, podporujete nejen své zdraví, ale také zemědělce dbající o okolní přírodu. Svými postupy přispívají k diverzitě krajiny, rozmanitosti flóry i fauny, což se podle nás rozhodně vyplatí.