Pěkná kabelka a parádní botky na vysokých podpatcích podtrhnou ženskost a i z nenápadného modelu udělají záležitost. Chůze na jehlách ale není zas tak úplně jednoduchá, jak se na první pohled zdá a pár dobře míněných rad se může vždycky hodit.

Vědomí každého kroku

Pro sváteční nositelky vysokých podpatků znamená chůze na nich pekelné soustředění. Každý krok svádí upírat oči na zem a hlídat povrch. Abyste však vypadala na podpatcích skutečně šik, musíte působit absolutně přirozeně. Proto než vyrazíte na jehlách ven, je třeba boty bezpodmínečně rozchodit, posílit patřičné svaly, protáhnout šlachy a nacvičit správné držení těla.

Těžko na cvičišti

Pro úplné začátky nejsou „ty pravé jehly“ nejvhodnější. Ideální je pořídit si nejdříve boty na podpatku nižším, na kterých si techniku chůze nacvičíte. Výška podpatků „cvičného modelu“ by neměla být nijak závratná, ale rozhodně se nešetřete, jestli to s tréninkem myslíte vážně, měl by mít první pořádný podpatek výšku nejméně šest centimetrů. S tréninkem začněte doma chůzí sem a tam po místnosti s cílem neviklat se, nedívat se pod nohy a umět se bezpečně otočit. Měňte povrchy, směr a prodlužujte vzdálenosti. Choďte i venku po dvoře, po chodníku před domem, či si obstarejte nějakou pochůzku v blízkosti domova. Samostatnou kapitolou je chůze po schodech, choďte po nich pomalu, na schod klaďte pevně celé chodidlo a držte se zábradlí či partnera. Zde se soustředění na každý krok skutečně vyplatí.

Na výšku si zvykejte postupně

Přeskočit jen tak z nizoučkých balerínek rovnou do dvanácticentimetrových jehel je skoro nemožné, protože každý typ bot rozkládá tělesnou hmotnost jinak. Celý pohybový aparát je zatížen absolutně odlišným způsobem a je třeba mu nejdříve uvyknout. Pokud je vaším dosavadním podpatkovým vrcholem pohodlný pěticentimetrový klínek u šněrovacích botek, akci „večírek na jehlách“ neuspěchejte. Budete si muset počínat jako horolezkyně a putovat na vrchol přes několik výškových táborů.

Na velikosti opravdu záleží

Vzhledem k celkové náročnosti chůze na jehlových podpatcích je nezbytné, aby bota seděla na noze jako ulitá. Menší bota zákonitě způsobí puchýře a otlaky, navíc velice ošklivě zdeformuje prsty a způsobuje bolesti zádového svalstva. Pokud vás bude bolet každý krok nebo budete nepřirozeně došlapovat jen na zkroucené chodidlo, na vaší chůzi to každý pozná. Nikdy nebudete vypadat elegantně a sexy, ale vždy jen jako politováníhodná ženština v malých botách.

Když  si pořídíte botu větší, z profilu bude poznat, že mezi patní částí svršku a patou, je volné místo a efekt dokonalé krasavice bude ten tam. Navíc se i ty nejdražší lodičky začnou chovat jako nekvalitní pantofle. Nejenže nohu dostatečně nezafixují, ale navíc budete na každém kroku zatínat chodidlo, aby vám bota z nohy nesklouzla. O chloupek větší či rozšlápnutější botu pomůže zmenšit vlepení gelového proužku do patní části.

Rovnovážný stav

Velice podstatná je také robustnost podpatků. Čím větší je plocha, na kterou podpatkem došlapujete, tím lepší rovnováhu máte, což je v počátcích velice důležité. Proto zprvu volte podpatky silnější, abyste přivykla dříve, než si trapně podvrknete kotník na pěší zóně. Také na klínu byste se mohla cítit bezpečněji, záleží však na konstrukci konkrétní boty. Došlapy na bodové jehly mohou způsobovat silné bolesti chodidel na patách v místě přímo nad podpatkem, to se vám však může přihodit i při chůzi v lodičkách na nizoučké kačence. Zde jsou řešením gelové polštářky.

Fixujte a podporujte

Než si budete elegantně a sebevědomě vykračovat v lehounkých jehlových sandálkách po dláždění, chvíli to potrvá. Zpočátku fixujte chodidlo, patu a kotník, jak jen to je možné. Proto by mezi „tréninkové“ modely neměly patřit křehké jehličky, které k chodidlu poutá jen pár tenoučkých pásků přes nárt. Vybírejte bytelnější botky s plnou patou, či jen málo vykrojenou špičkou a plnými stranami. Nohu podrží také sandály z pevných, hustě položených pásků, které vedou přes nárt až ke kotníku, stabilitu rovněž dodá také silnější pásek okolo kotníku.

Praktické tipy a rady odborníka

    při zkoušení obuvi v obchodě se nebojte procházet sem a tam a protože noha během dne natéká, klidně si nechte nákup až na druhý den, kdy si boty opět vyzkoušíte
    vyhněte se špičatým botám, protože hmotnost se na vysokých podpatcích přenáší směrem k prstům a pokud je vtěsnáte do zcela nevyhovujícího prostoru, bolestem a deformitám se opravdu nevyhnete
    spolu s novými lodičkami si kupte gelové nebo pěnové vložky do špičky i pod patu, chůzi vám hodně zpříjemní
    vždy dávejte na podpatku přednost gumovým patníčkům před patníčky plastovými či kovovými, protože nepodkluzují
    na příliš hladké terény, třeba mramor nebo sklo, vyzrajete jednoduše tak, že potřete podrážky a podpatky kalafunou, která se běžně používá na smyčcové nástroje, zvýší třecí odpor a zabrání uklouznutí.