Tořivka (Streptocarpus) si získává mezi pěstiteli pokojových rostlin stále větší oblibu, především kvůli své nenáročnosti a květům podobným orchidejím v nejrůznějších odstínech; od bílé, přes růžové, modré a fialové, až po červenou. Její původní domovina leží v tropické jižní Africe a je úzce příbuzná s africkými fialkami a gloxíniemi.
Jak jsem již předeslala, tořivka je květina velmi nenáročná. Způsob pěstování je velmi podobný pěstování známějších afrických fialek. Pro začátek potřebujete jen světlé okno a běžnou pokojovou teplotu se zimním minimem 18°C. Nejlépe uděláte, když rostlinku postavíte přímo na parapet, co neblíže ke sklu. Někdy se může stát, že tořivce začnou hnědnout okraje listů, nebo se na nich vytvoří suché skvrny. Pak to znamená, že rostlinka potřebuje přistínit. Častěji se to stává u velkokvětých druhů, ale všeobecně platí, že pokud rostlině dopřejete dostatečnou zálivku (v létě 2x-3x týdně vlažnou odstátou vodou), neměl by jí vadit ani sluneční úžeh.
Pokud chceme docílit opravdu nádherných květů, musíme květinám dopřát správnou zeminu a časté hnojení. Tořivkám nejlépe vyhovuje rašelinový substrát. Některé zdroje sice uvádějí směs rašelinového substráty a experlitu, ale pro nás laiky rašelina bohatě postačí. Květináč vybírejte keramický a spíš menší, protože podle mých postřehů, tořivky lépe kvetou, pokud jsou kořeny lehce stísněné. Přesazujte proto až tehdy, když kořenou začnou prorůstat odtokovými otvory v květináči. Z hnojiv dáváme přednost tekutým, určeným přímo pro výživu květů. V létě hnojíme 2x za měsíc, v zimě vůbec ne. Pozor, hnojivo nikdy nesmí přijít na suchý substrát.
Tořivka má ráda vysokou vzdušnou vlhkost, ale nesnáší rosení. Proto postavíme květináč na misku s vlhkými oblázky a jednou za čas listy opatrně otřeme navlhčeným hadříkem.
V zimě nastává tořivce klidové období. Proto zálivku omezte na minimum – bal musí před další dávkou vody částečně vyschnout. Nikdy ji v zimě nedávejte daleko od zdroje světla, jinak budou listy deformované a nezdravé. Teď je také ten správný čas pro odstranění nevzhledných nebo poškozených listů.
Tořivky se také velmi snadno množí. Nejdříve odřízneme ostrým nožem jeden list. Ten můžeme dát do vody, nechat zakořenit a pak zasadit do zeminy. Nebo můžeme odříznutý list rozříznout podélně, řeznou plochu lehce vtlačit do substrátu a celé zakrýt fólií, dokud se neobjeví mladé rostlinky. První způsob je sice jednodušší, ale dostaneme tak jen jednu, ve výjimečných případech dvě rostlinky, zatímco druhým způsobem můžeme získat 6 a více rostlinek. Pozor! Mladé rostlinky jsou choulostivé na přelití, lístky hnědnou od země a posléze uhnívají.
Na závěr vám ještě prozradím o tořivce několik zajímavostí.
V celém článku jsem mluvila o běžných tořivkách s mnoha listy. Ale existují i druhy s jedním obrovským listem (který může být na rubu purpurový).
Květy velkokvětých odrůd jsou vhodné k řezu. Ve váze vám, při pravidelné výměně vody, vydrží i dva týdny.
Tořivka je dvouletá rostlina, budete s ní tedy trávit jen jednu zimu. Ale velmi ochotně se množí a při správné péči vám z listu odříznuté na začátku zimy, vyroste rostlinka, která bude kvést už za 6 měsíců.
Takže pokud doma tuhle úžasnou rostlinku ještě nemáte, při nejbližší příležitosti se po ní rozhodně podívejte. Bude to možná chtít trochu trpělivosti, protože většina květinářství dává přednost spíš módním africkým fialkám. Ale ta trocha námahy se vám brzy odmění radostí z neobvyklých a téměř až nadpozemský krásných květů.
Notburga
ChytráŽena.cz