Show Jana Krause – 5.8. 2015:
Petr Rychlý – jeden z nejznámějších českých herců působící v televizi i na divadelních prknech, oblíbený moderátor i bavič.

Profesorka Dadja Altenburg-Kohl je původním povoláním lékařka, která od 70. let žila v tehdejším západním Německu, kde vedla velkou farmaceutickou firmu. Velkorysými částkami přispěla na řadu kulturních aktivit a počinů: např. na dokument Občan Havel, na nákup drahých mistrovských houslí, na zrestaurování slavné Hynaisovy opony atd. V pražské Nerudově ulici vybudovala soukromé muzeum moderního umění, ale podporuje i vědu či preventivní medicínu.
Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka DrSc. – uznávaný český endokrinolog, který se zabývá problematikou, výzkumem a vysvětlením fenoménu partnerské lásky. Proč nám buší srdce, potíme se a přihlouple se usmíváme, když jsme zamilovaní? Čím to je, že někdo je věrný, a jiný střídá partnery jako ponožky? Cit, který se lidé po staletí snaží popsat co nejvzletnějšími slovy, už vědci dokážou pojmenovat jediným chemickým vzorcem. C8H11N, to je zjednodušený způsob, jakým se pokusili vyjádřit, co se v člověku odehrává, když je zamilovaný. S nadsázkou vzato, milenci by si měli šeptat: „Nadledvinko moje“ nebo „Drahý hormone“.
Obvyklá fráze „Moje srdíčko“ je nesmyslná. Srdce totiž s láskou moc společného nemá. V jednotlivých fázích zamilovanosti zaplavují těla milenců rozdílné hormony. A dnešní doba je typická tím, že láska jako objekt zájmu se přestěhovala do vědeckých laboratoří. „Láska má svá stadia – jednotlivé fáze zamilovanosti. Jejich podkladem jsou určité biologické děje v organismu. Na světě už jsou první hypotézy. Dá se očekávat, že toto atraktivní, ale i společensky přínosné studium bude pokračovat poměrně rychle,“ vysvětluje Luboslav Stárka. V každé fázi zamilovanosti se podle něj uvolňují jiné hormony. Úplně na začátku jde o hormony, které jsou zaznamenávány při stresu. V dalších fázích lásky přebírají hlavní úlohu endorfiny, které způsobují, že se cítíme spokojeni, šťastni, a proto chceme s partnerem být co nejvíce.
„Ve třetím stadiu už dvojici ovlivňují hormony, které člověka směrují k péči o potomky. Nastupuje hormon oxytocin,“ vysvětluje Luboslav Stárka. Podobně jako třeba hmyz, i lidé si vybírají partnera podle pachu, aniž to tuší. Vlastně tím všechno začíná. Vědci už dost přesně vědí, co tu či onu reakci u zamilovaných lidí způsobuje. Může se tedy stát, že zanedlouho bude možné namíchat jakýsi koktejl lásky.