Šimek a Grossmann poprvé bez cenzury

Na sklonku roku připravil Supraphon opravdu velkolepý dárek všem milovníkům dobrého humoru a především toho, který vzešel ze spolupráce pánů Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna. Sedmnácticédéčkový komplet zaznamenává všechno, co se z jejich tvorby dochovalo, vše je přitom sestaveno s detektivní pečlivostí tak, abychom slyšeli vždy jen původní podoby jednotlivých představení či pořadů. Jinými slovy – takové podoby, do jakých je sami tvůrci napsali.

Za několik málo let společné existence na scéně divadla, televize a rozhlasu vytvořila dvojice herců, zpěváků, komiků a humoristů Miloslav Šimek a Jiří Grossmann řadu vystoupení, z nichž většina žije dosud nejenom ve vzpomínkách diváků, ale zůstala zachována v nahrávkách oficiálních firem (Český rozhlas, Česká televize, Panton, Supraphon, Producentské centrum Františka Rychtaříka) i ve sbírkách soukromých sběratelů.

V kompletu Šimek a Grossmann - Komplet 1966–1971 jsou veškeré dostupné záznamy vystoupení obou komiků a seřazené jsou tak, jak skutečně na scéně probíhaly. Některé záznamy (např. z archivu Českého rozhlasu) uslyší posluchači zcela poprvé, neboť jde o skutečné objevy, zachráněné před smazáním (Besídka u mikrofonu, Radionokturno). Záznamy kompletují představení Návštěvní dny, Besídky zvláštní školy, Othello odpadá, Večer pro otrlé, Besídku v rašeliništi, Besídku divadelní, Hop dva tři, Pánský večírek, Potoky modré krve, a to v celém rozsahu, bez upravujících zásahů. O objevy podkladů se zvláště zasloužila skupina sběratelů, znalců a nadšenců, kteří čerpali ze svých mnohaletých výzkumů.

Editorkou a producentkou kompletu Šimek a Grossmann - Komplet 1966–1971 je Naďa Dvorská, které jsme se zeptali:

Takhle velkolepý projekt se jistě nerodil jednoduše!

Na počátku byl nápad, který zněl: vydat kompletní nahrávky díla pánů Šimka a Grossmanna tak, jak jednotlivá jejich díla, představení či pořady skutečně vypadaly. Tituly, které doposud vycházely, byly vždycky jenom vyzobané drobky nebo kompilace, nesourodé kusy, tudíž ne zcela autentické podoby jejich tvorby. My ji teď vydáváme v její původní podobě.

A hledalo se v různých archivech…

Je to tak. Hodně nahrávek má pan Bohumil Paleček, bývalý zvukař Semaforu. Další jsou mezi sběrateli a nadšenci. Kromě toho jsme pátrali i v archivech Supraphonu, Pantonu, Českého rozhlasu a České televize. Tuhle spolupráci si můžu jenom pochvalovat. Lví podíl na konečné podobě kompletu mají pánové Jan Richter, Jan Müller, Lukáš Sýkora, Oldřich Zámostný a zvukař Ivan Mikota. Všichni nad výběrem strávili řadu měsíců.

Díky rozhlasu a televizi obsahuje komplet i několik nahrávek z předsemaforského období Š + G, o kterém se obecně moc neví.

Z předsemaforského období dvojice Šimek a Grossmann se toho nedochovalo moc. V archivu Českého rozhlasu jsme našli pozoruhodný pořad Radionokturno z roku 1966. Šimek a Grossmann jsou tu ještě mladičcí, mediálním světem neostřílení. Jde o jejich první rozhlasové účinkování. Písničku Pane Novák jsme zase objevili v televizním pořadu Sedm koní a vavříny. Je také z roku 1966, zpívá Jiří Grossmann. Tehdy ještě nikdo z televizních diváků netušil, kdo to vlastně zpívá. Vedle zmíněných rarit obsahuje náš komplet, co se týče období před nástupem Š + G do Semaforu, několik dalších perliček.

Pro potřeby kompletu jste některá představení rekonstruovali z různých záznamů a dostávali je tak do původní podoby, tedy do takové podoby, jak byla původně napsaná!

V tom nám hodně pomohl pan Lukáš Sýkora, který jeden čas pracoval s Miloslavem Šimkem a získal od něj původní scénáře. Takže třeba při rekonstrukci představení Večer pro otrlé aneb Pět Pupáků se podoba na CD sestavovala podle scénářů, do kterých se dosazovaly jednotlivé výstupy tak, jak se zachovaly v archivech různých sběratelů.

S jedinou (rozhlasovou) výjimkou je komplet sestaven chronologicky.

Díky tomu je krásně vidět vývoj dvojice Š + G, můžeme sledovat, jak se postupně naučili pracovat s publikem, jak svá vystupování zdokonalovali. Oni měli dobrou průpravu: museli se naučit zaujmout diváky už v době, kdy uváděli v klubech Olympik či Karkulka beatové kapely. Publikum přišlo na muziku a nebylo zvědavé na nějaké chlapíky, kteří cosi povídají. Aby je poslouchalo, museli být Š + G vtipní, nesměli nudit. A vtipní skutečně byli. Jejich povídky jsou prošpikované vtipy, které jdou jeden za druhým. Právě tady se pánové, myslím si, naučili asi úplně nejvíc.

Když jsme u povídek, váš komplet nenabízí úplně všechny, které známe.

Jsou tu kompletně ty, které se zachovaly bez cenzurních zásahů. Mnohé povídky známe už s cenzurními zásahy, ale my na kompletu máme takové, do kterých cenzura nezasáhla. 

Zajímavé je, že slavné Návštěvní dny pánů Š + G mají trojí číslování: divadelní, televizní, gramodeskové…

My na kompletu zachováváme to divadelní s tím, že na jednotlivá vydání na pantonských elpíčkách či jejich televizní vysílání vždycky upozorníme. Šlo nám o to, aby posluchač neměl ve věcech chaos, ale řekl si: Aha, tohle znám, jenom pod jiným číslem!

Co vás osobně při práci na kompletu překvapilo?

Osobně mě fascinuje reakce Š + G na konkrétní události v roce 1968 a 1969. Oni byli nesmírně stateční, neohrožení, citliví, vtipní, to je opravdu nádherné a obdivuhodné. Postupně, v nahrávkách z konce roku 1969, jsou vidět zásahy cenzury, už se nemohli naplno vyjádřit, byli poněkud okleštění. Ale za všechno zmíněné si jich člověk musí vážit.

A některé další rarity kompletu?

Z nahrávek slyšíme například hlas režiséra Jána Roháče, který s dvojicí Š + G spolupracoval především v televizi. V jednom představení zpívá dvě písničky Karel Kryl. V dalším pak Eva Olmerová. A zaznamenáváme i další zpěváky a herce. Pavel Bobek exceloval nejen jako zpěvák, ale i jako komik.

Komplet také připomíná textařskou činnost Jiřího Grossmanna.

A tady taky klobouk dolů! Jiří Grossmann byl skutečně vynikající textař. Některé písničky na našem kompletu vycházejí na zvukovém nosiči vůbec poprvé. A mnohé známe z jiných, třeba studiových nahrávek. Tady jsou většinou v původní, syrové podobě, jak byly zpívány před publikem.

Zajímavý je i booklet kompletu.

Má šestapadesát stran a obsahuje vyčerpávající informace o činnosti pánů Š + G, a to i o jejich předsemaforské činnosti od roku 1960, kdy se seznámili. Popisuje jejich působení v Divadle Olympik a klubu Karkulka. A samozřejmě práci v Semaforu. V bookletu nalezneme i spoustu unikátních fotografií. Některé poskytl pan Milan Wagner, který Šimka s Grossmannem hodně fotografoval především v období jejich začátků v Semaforu. A vzácné fotografie poskytla i paní Milica Pechánková, přítelkyně Jiřího Grossmanna. Díky ní tu jsou například záběry z klubu Karkulka. Pan Petr Prajzler zase zapůjčil fotku Jiřího Grossmanna z roku 1962, kdy vystupoval v plzeňském Divadle Alfa. Mnohé ze zmíněných fotografií nebyly doposud nikdy publikované.

Takže celá krabička sedmnácti CD nazvaná Šimek a Grossmann - Komplet 1966–1971 je se vším, co obsahuje, důstojným pomníkem pánům Š + G!

Vlastně si ho kvalitou své produkce vystavěli sami!