Na Českolipsku v obci Sloup stojí stejnojmenný skalní hrad, postavený ve 13. století na 30 m vysoké pískovcové skále. Hrad Sloup je snad nejpůsobivějším skalním hradem v Lužických horách, který byl vystavěn na mohutné vysoké skále. Zajímavý je nejen unikátním místem, ale i množstvím vnitřních prostor místností a objektů, které byly vytesány dovnitř skály a svou propojeností tvoří pro neznalého takřka bludiště. Pod hradem naleznete malebné údolí s městečkem Sloup v Čechách. Hradu se říkalo také Pirkštejn nebo Slup a dnes je památkově chráněným objektem.
Těžko dostupná skála poskytovala lidem bezpečný úkryt zřejmě odnepaměti. Nálezy zde objevené dokládají zdejší pravěké osídlení lidmi. Po většinu času od počátku 14. století až do začátku století 17. patřilo sloupské panství Berkům z Dubé, příslušníkům rodu Ronovců. Na hradě sídlil „lapka“ Mikeš Pancíř ze Smolna, který v pohusitské době těžil z místních válek vedených pány zdejšího pomezí a hornolužickým Šestiměstím.
Hrad Sloup byl dlouhou dobu považován za nedobytný, nejen kvůli svému umístění na skále, ale i díky soustavě rybníků, které se v těsném okolí nacházejí. Přesto kvůli loupeživým výpadům Pancířů ze Smojna, kterým tehdy hrad patřil, byl hrad obléhán a nakonec vypálen.
Prohlídka hradu je možná buď s průvodcem (45 – 60 minut) nebo samostatná s možnosti zapůjčení informačního letáku s plánem hradu.
Při návštěvě hradu Sloup nesmíte vynechat okolní vyhlídky. Můžete volit mezi několika cestami. Pokud chcete projít co nejvíce vyhlídek, vydejte se od hradu po červené stezce. Během chvíle narazíte na první vyhlídku s rozhlednou Na Stráži, po ní doporučuji jít po zelené trase, kde následuje další řada vyhlídek a skalních útvarů. Poté můžete navázat na modrou trasu, po které se vrátíte zpět k hradu. Nebo neodbočovat na modrou stezku a vydat se až na zříceninu hradu Svojkov.
Po zelené trase dojdete např. k rozhledně Na Stráži. Když už budete na výše zmíněné rozhledně, určitě nesmíte vynechat i vyhlídku na medvěda. Šipka k ní ukazuje z parkoviště u rozhledny a dojdete tam asi po 100 metrech. Opravdu to není živý medvěd, ale skalní útvar, který tak skutečně vypadá.
Můžete se vydat také k Samuelově jeskyni. Samuelova jeskyně je skromné obydlí poustevníka, uměle vyhloubené v pískovcovém skalním masivu, vyčnívajícím z nevelkého návrší nad jižním okrajem Sloupu v Čechách.
Do jeskyně se vstupuje těsnou skalní štěrbinou s několika schůdky, za níž je asi 2 x 2 metry velká předsíňka, sloužící původně i jako kuchyně. Z předsíňky vedou široké dveře do 6,5 m dlouhé a asi 2,5 m široké obytné místnosti, která protíná napříč celou skálu. V jejích protilehlých stěnách jsou vyražena dvě okna a na hlavní stěně je dnes již jen zčásti čitelný německý nápis z roku 1897, popisující Görnerův život. Na západní straně skalního masivu s jeskyní je vyvinuté malé skalní okno a těsně pod vrcholem skály je upravená vyhlídka, přístupná z východní strany skály po vytesaných schodech se zábradlím. Na počest poustevníka Samuela byla později na hradu Sloup postavena socha s dalekohledem namířeným k obzoru.
Cestou ze skalního hradu Sloup na rozhlednu Na stráži můžete navštívit také Lesní divadlo. Umně zbudovaná scéna krásně zapadá mezi pískovcové skály, v nichž je část divadla také umístěna. Přes léto se zde hrají různé hry.
Přestože jsem Sloup a přilehlé okolí letos nenavštívila, ráda na poslední návštěvu v roce 2021 vzpomínám a v budoucnu ji ráda zopakuji. Návštěvu lze absolvovat i s dětmi a některá místa jsou schůdná i pro kočárky.
ChytráŽena.cz