Tohle nezní zrovna jako
reprezentativní jídlo, ale člověk se nesmí nechat hned na první pohled zmást.
Jedná se totiž o Saltimbocca alla Romana, pocházející původně z Brescie,
ale v současné době je to hlavní pochoutka z hlavního města slunné
Itálie, Říma a v překladu vlastně znamená skočit do pusy.
Kdo navštíví Itálii, tak ho z restaurace a vlastně odnikud, kde se podává jídlo, nenechají odejít bez toho, aby ochutnal tuhle jejich domácí specialitu. V Itálii tento pokrm z masa jedí vlastně všichni, ale nynější podobu mu vtiskli až v devatenáctém století právě v Římě. Odtud se rozšířil i do ostatních jižních zemí.
Základem je tedy maso,
hlavně telecí. Z jiného druhu to snad ani v Itálii nepodávají.
V podstatě to jsou řízky nebo ruličky. Existuje mnoho úprav tohoto pokrmu,
ale v zásadě jsou uvedeny tři suroviny, které se použijí na tento recept
vždycky – parmská šunka, telecí maso, šalvěj. Itálie je známá svým vytříbeným
vkusem, co se týká pokrmů a tento národ je všeobecně vnímán jako labužnický.
Velmi těžce proto nesou, když se jejich jídla kritizují, protože sami sebe
považují za jedny z nejlepších, ne-li nejlepší kuchaře na světě, ale o tom
by se daly vést sáhodlouhé debaty.
Obecně platí pravidlo,
že kdo ochutná pravou italskou saltimboccu, tak mu obvykle chutná. Kdo je
masový typ, jako například drtivá většina mužů, tak to zcela jistě ocení. Jak
už bylo řečeno, na jihu – Itálie, Španělsko, Francie – používají telecí maso,
avšak například v našich podmínkách to může být i kuřecí. Fantazii se meze
nekladou, protože u nás se zase tak často telecí nepřipravuje, protože prostě
na to nejsou čeští lidé od přírody stavění. Samotná příprava tohoto pokrmu je
vcelku jednoduchá a ani to netrvá dlouho, jak je vlastní italské kuchyni ve
všeobecnosti. Člověk k tomu nepotřebuje mnoho surovin.
A nyní už samotný recept:
Potřebujeme: šalvěj, parmská šunka, telecí svíčková, máslo, suché bílé víno.
Telecí svíčkovou nakrájí na tenké, asi tak půlcentimetrové plátky, ale není to pravidlo a jemně se rozklepou, nejlépe obrácenou, hladkou stranou paličky a mezi potravinovými fóliemi nebo papíry na pečení. Na každý kousek se položí půl plátku parmské šunky, lístek šalvěje a vše se to spíchne párátkem, jako by se lístek přišíval přímým stehem, minimálně tak je to vysvětleno.
Dále se rozehřeje máslo a připravené plátky masa se na něm zprudka osmahnou po obou stranách dozlatova, zhruba 2 minuty po každé straně. Začíná se na straně se šalvějí, přitom maso se na horní straně velmi lehce osolí. Až se opeče maso i po druhé straně, podlije se vínem. Je to vcelku jedno, jaké má kdo rád, ale stylově se dá zkusit víno Frascati, které se pěstuje v okolí Říma. Dále se čeká, dokud se víno téměř nevypaří. Posléze se odstaví a maso se nechá 2 minuty odpočinout.
Pravá italská saltimbocca se jen zbaví párátek a můžete podávat se zeleninovou přílohou zelené barvy, jako je krátce orestovaný špenát nebo hrášek, ale samozřejmě si každý může k tomu dát, co chce a co se mu líbí, přece jen se říká sto lidí - sto chutí. Samozřejmě, mnoho lidí nemusí s touto formou receptu na pravou italskou saltimboccu souhlasit. Každý si ji může připravit po svém. Doma nejsme v restauraci, takže co komu chutná, tak si to také nachystá.
ChytráŽena.cz